Marci- mě se všichni všude diví, že to vydržím, někteří se sázejí, že si to stejně nechám říct, jiní si myslí, že už to vím a nechci jim to říct. Ale to byla věc na které jsme se s manželem absolutně shodli – kdžy překvapení tak až do konce. Vždyt jsm eto nevěděli celý život tak těch pár měsíců ještě počkáme. A říkám mu Sofík – bud to bude sofie nebo filip, však ono se s tím srovná.
Ty punčochy pomáhají tak napůl, ale dost to bolí pod koleny když ohýbám nohu. Nenosím je ale každý den, jen když vím, že budu víc chodit, do práce ne, tam mě nohy nebolí tam sedím, ale zas mě bolí třísla, no mimi se mačká a utlačuje ty žíly no. V pondělí jdu po měsíci do poradny tak až s evrátím tak udeřím na šéfa at mi vyjde vstříc, jinak už zůstanu doma. Tady jsou lidi kterým nic není a dělají z domova celý týden. a já jsem tu jak blbec od rána do večera a ještě když je průser tak mě volají, protože bydlím nejblíž. Spíš mě štve, že mi tu práci z domova nenabídli smai, že s emusím doprošovat. Oni ale vědí, že jak tu nebudu budou muset makat víc tak se snaží uravt ještě ten měsíc klidu… Mrchy.
