Motejlko – já ne, manžel, ale je ok
koukám, že je to všude stejný. Na jednu stranu je chápu – jsou unavený z práce a doma se od nich ještě něco očekává, ale mě by stačila alespon psychická podpora.
Že není šťastnej? můj názor je, že štastným tě nikdo neudělá, to s emusíš udělat ty sám. Chce to najít něco co tě baví, nejlíp oba a sdílet to, jenže to je právě dost těžké. A když jsou prcci malí tak ej to vůbec těžký, protože ta máma se o dítě bojí mnohem víc a třeba u nás já se necátím an to, aby už sofinka byla přes noc s někým jiným což by manžel klidně udělal. Podle něj jsme moc úzkostlivá, to si nemyslím, jen ženské to mají nastavené jinak, je težké chlapovi vystvětlit co se odehrává v tvojí hlavě, hormony a dítě ženskou prostě změní, je to tak. Ale určitě ne k horšímu.
