Ivko- moooooc gratuluju, máš to za sebou a šimnko va náručí to musí být nejkrásnější pocit 🙂 Je toc valík, ale vždyt měl taky dost času se vykrmit, ne? Už se těším, až s ek nám zase vrátíš, i kdžy to asi nebude už tak často jako dřív 🙂
Jinak včera jsme si užila večírek parádně, dokonce jsme si vazala sukni a vysoký kozačky což je u mě tak dvakrát do roka a myslím, že i s pupkem jsme vypadala dobře, takže jsme se tam nosila jak nafouklá labuť. Bylo to fajn, bavila jsme se jen s manaželem a oba jsme odcházeli v dobré náladě. Akorát cestou domů v autě s enám trochu zkazila, protože jsme už envím proč začala o penězích, že od ledna mi bude muset dávat skoro celou celou výpaltu abychom vyšli a už to bylo… Manžel má totiž hrozný strach, že budem dřít bídu, což asi budem, no z učitelského platu a s hypotékou, ale já chci pracovat i doma, tak snad hlady neumřeme. Hlavně si říkám, že s tím jsme do toho šli, že se prostě omezíme na maximum, tak teď není třeba mít z toho trauma. No ale asi to ensu líp než on.
Raduš – já na ty zdrobnělinky taky moc nejsem, je pravda, že ted v těhu mě to chytá víc, jsme naměkko, to je jasný, ale jinak si myslím, že přezdívka Sofík našemu miminu zůstane dlouho 🙂