Tak včerejší zkoušky jsem zvládla obě. Jednu sice s odřenýma ušima a zřejmě mi pomohlo, že jsem se zmínila, že na mě čeká manžel s týdenním miminkem, ale hlavně že to mám 🙂 Jinak malej je pořád naprosto zlatej. Nemůžu si stěžovat. Ani jsem si nedovedla představit, že budu až takhle šťastná, když už je to vlastně druhý dítko, ale asi právě to druhý mi chybělo ke štěstí 🙂 Jsem zvědavá, které miminko se tu ohlásí jako další. Nejpravděpodobnější je určitě Jana (Motejlka), ale kdo ví, nakonec ji ještě klíďo může někdo předběhnout, když bude mít superrychlej porod a že bych vám ho všem přála. I když i ty bolesti jsou nakonec vykoupený něčím tak nádherným a úžasným, jako je držet v náruči své malé a sladké miminko, za které by člověk od začátku položil třeba i život. Takže se holky držte. Stojí to za to.
