Ahoj holky!
Katie – ten je nááádhernej! Fakt krásný miminko!
Marci, já ti strašně moc gratuluju ke Gabrískovi! Je krásnej! A seš fakt hrdinka!
Claire – kočárek je moc krásnej, jenom to jedno kolo je tam pro mě prostě navíc, jo jo, sem na ty tříkolky… 🙂
Radush, ty už takle drandíš? To řízení a vůbec vejlety mi taky chybí. Co sem v tom, řídim jak dement, takže radči neřídim, ale to vohulený rádio a prasácká jízda mi chybí… 😀 😀
Holky, i včera tu zprávu za mě psal manžel, já sem už na to neměla, tak mi nabíd, že to všechno napíše. Je zlatej já vim. 😀 Von si tu vaší chválu čet, čte mi často přes rameno. Je to taky hrozná drbna.
Ve středu sem jela do ambulance absolutně vyšťavená a ve stresu: doktor-chlap, křeslo vytelený do místnosti, nemocnice, cizí prostředí, nechtělo se mi za živýho boha čůrat, takže bez moči a tim pádem ve stresu, že budu muset někde na nemocničnim záchodě…, chtěli jsme ještě stihnout na stavbu, už jsou i štíty, do toho bylo najednou plno hodin a v noci sem spala 3 hodiny. Tlak sem měla vysokej. Tak mě poslali o 3 patra vejš do porodnice, kde mi naměřili ještě vyšší a ty jejich vyděšený ksichty mi taky nepřidaly… 😀 Pan primář si mě tam chtěl rovnou nechat, slíbila sem, že dorazim hned ráno. No a ráno už sem jela ve stresu se sbalenou taškou, smrt ve vočích, že tam budu muset zůstat. Tlak byl ještě horší, takže sem tam musela zůstat. Tlak mi spadnul na standardních 120/80 až večer. A v pátek od rána už se nezved, ale 3 dobrý hodnoty jim přišly na propuštění málo (hlavně že za 3 blbý mě tam vesele uvěznili). Doktorka mě pustit nechtěla, že výsledky moči na infekci budou až v sobotu ráno, tak jesi budou dobrý, tak bych se mohla s primářem domluvit na propuštění, ale jestli budou špatný, tak musim zůstat a léčit se na ATB. Po obědě jsem prostě šla za sestrama, co mam udělat, když chci podepsat revers. Všechny výsledky sem měla v pořádku a ten tlak sem měla kvůli tomu všemu. Celej život mam tlak ukázkovej, nezávisle na váze. Jenom u doktora prostě ne. Muj syndrom bílýho pláště je hodně silnej, evidentně se s tim ještě nesetkali. :$ Za chvíli mi připravili papíry, doktorka si to vzala jako mojí nespokojenost s ústavem, takže sme se jí s manželem pokusili vysvětlit, jakej magor sem, že navzdory jejich dobré péči a vstřícnosti se prostě v nemocnici cítim hrozně a i na tu jednu blbou noc mi ten odjezd domů stojí. Manžel slíbil, že mě ráno osobně přitáhne, když budou výsledky blbý. Ještě sem počkala na monitor a domů sme se dostali asi v šest. No, zářila sem jak sluníčko. 😀 Dement no. 😀 😀 A dneska výsledky v pořádku (jak jinak taky!!! :@ ), takže žádný balení, válim se a dočítam vás.
