Raduš, to ráda čtu, že už si budu brzy vidět na nohy, docela by to bodlo občas 😀
Já jsem taky přejedená, stačí mi i strašně málo, mám stažený žaludek, takže ted mě děsně pálí žáha a jsem unavená tak ležím, což se uz mě stane tak dvakrát do roka, manžel aspon konečně vidí, že to enní legrace.
Jsme taky zvědavá co je s NIkolkou, možná ejn nemá čas, ty svátky jsou plný návštěv, i když zrovna já to moc neřeším, k tchánovcům nejedu, přijde už i to jako risk jet 100 km a stejně co bych tam dělala, manžel bude obcházet starý známý a já budu ležet u bedny, to můžu i doma, i když mám ještě tolik práce – jednu pračku na mimino vyprat a vyžehlit, nalepit tapetu nad postýlku a povléct jí, s tím čekám až přijdou dělníci oškrabat tu zed po plísni, chci aby se koukli jestli to někde nesákne zvenku.
Jinak holky na depku jsme si naordinovala zákaz přemýšlení, prostě nic neřeším, ono to všechno nějak dopadne i beze mě, takže tak. A je mi líp řekla bych.
Bohužel ty antibiotika mi moc nezabírají, v krku mě bolí pořád a na to vůbec nevím co si vzít, kašel už je mnohem lepší, to jo, ale ten krk… No s bolestí v krku už se dá aspon rodit narozdííl od kašle 😀
Marci – super, že jste měli hezké vánoce, s dětmi je to fakt o něčem jiném 🙂 At se domča brzy uzdraví, přijde i, že už jsou snad nemocní úplně všichni, hodně to řádí.