S těma návštěvama v porodnici máte recht. Já byla úplně vyšťavená, bolavá, sedět nemohla, na nohou se sotva držela… A návštěvy mohly jen na chodbu, takže žádné přijímání z postele, které bych uvítala. Druhý den Johanka nechtěla spát od 17. hod asi do 2 do rána, protože byla hladová (mlíčko se spustilo až v průběhu dalšího dne). A sestry moc nepomáhaly, až když jsem padala únavou na hubu – protože jediný, co toho křiklouna utěšilo, byl můj malíček – tak ji trochu dokrmily. A byl klid. Ale umíte si představit, jak člověk vypadá druhý den, když se to mimčo i tak v noci budí. V porodnici jsem spala tak max. 3-4 hodinky denně. Zlatý systém za našich maminek, kdy se děti vozily po 3 hodinách na kojení, v noci dokonce po 5. Teda, já bych to aspoň ten první den po porodu uvítala. Možná mě budete mít za macechu, ale v tomhle to byla fakt hrozně náročný:^) .