Peti, no to se ti nedivím,že ses rozčílila. Nechápu, že to tomu chlapovi nedojde, že ty schody jsou nebezpečné!
Sice v pokoji nic nemáte, ale taky bych radši měla to dítě pod dohledem.. Njn chlap. Mě přijde, že všechni chlapi jsou stejní.. Každý má něco..
Mě třebas mrzí, že ten můj sám nepřijde s tím, že večer Aďu okoupe, oblékne a nakrmí.. Včera jsem ho tedy „donutila“, aby Aďu okoupal, ale tvářil se u toho, jak když je mu to naobtíž..
Přitom je to pro mě taková nejhezčí chvilka ze dne, koupání a tak.. Adámek je při tom takový šťastný..
Asi jsem Vám to nepsala, já už nevím, kde komu co píšu 😀 Tak se kdyžtak nezlobte, zda to píšu znovu.
Včera se Adámek fakt rozplazil jako čertík vpřed a to tak, že se doplazil i k Mikimu, našemu kocourovi, co zrovna žral,tak ten hned odskočil vedle a koukal na Adámka a Adámek se vrhnul do misky s granulemi a měla jsem co dělat, abych mu jí sebrala. Tak jsem to musela dát Mikimu jinam, páč tam kde jsme to měli už je to nebezpečné..
No a kocour byl pak trošku paf, že je miska jinde, ale už si myslím zvykl..
Ale je to fakt super, že už máme i tento pokrok :))
