Ahojky holčiny.
Tak jsme opět v Praze. Je to šílené, nejdříve zbalit všechny věci.. Měla jsem pocit, že mám těch věcí na sebe a Adámka víc než když jsem je balila na chalupu… Docela jsem se už těšila domů a konečně jsme doma. A doma zas všechny ty věci vybalit. Mezitím vykoupat malého a dát mu najíst. A pak šup do postýlky a nějak se mu nezdála, takže pořvával docela dlouho. Už tedy usnul, ale vidím to zas na breky přes noc. Ta změna prostředí mu nedělá dobře, mě taky, jsem z toho celá nesvá.
A zítra mě čeká praní věcí a taky půjdeme s malým na očkování a prohlídku, takže bude chudinka pak brečet odpo..
Já si vždy vybalím co nejdřív, abych měla klid. A přítel.. ten má svojí tašku furt ještě zabalenou a nějak nemíní si jí vybalit… no což, vleze mu do ní kocour a bude jí mít rozhrabanou..
Taky to tak máte ? Že musíte se ptát chlapa, zda má něco na vyprání a on jo.. ale ještě v tašce. Vybalovat mu to fakt nebudu, ať si to vyndá sám.. mohl by si to i vyprat 😀
Myslela jsem si, že si dám vanu, ale jsem tak znavená, že se jen osprchuji a půjdu asi spát..
Tak papa a pozdravujte mimísky.
