krásný poobídkový čas,
holky ta noc byla snad všude. jsem nevyspalá, hlava mě třeští k prasknutí. nějak extra neplakala, ale pořád dudel, pak jsem jí musela strčit do postýlky mojí ruku aby věděla že tam není sama. já jí i kdyby se dělo co se dělo (pokud teda nehoří nebo něco horšího) nevytáhnu z postýlky, to by bylo po úplném spánku. dostala teda napít čaje, chytla mi prst a spaly jsme.
přes noc už druhý den tady byl šílený vítr, donsel i sníh, 20 km od nás je tak 25 cm čertvého sněhu. u nás se teda nedrží a padá déšt se sněhem.
právě jsem dala zas malou do postýlky, je to fakt sranda, jak si tam stoupne a s pohledem já spát fakt nebudu na mě pořvává. ale to jí také nevytahuji, jen zpátky položím, dám dudel, usínáka, pustím tralalá a zas jdu, jak jsme samy doma, tak to už zas jde, ale jak byl plný barák, tak to se nespalo snad vůbec.
dneska mě nasral šéf, práskla jsem mu i s telefonem, prý kdy už konečně půjdu naplno do práce a že jestli to tak půjde dál, že se neudržím na stupni atd. tak jsem řekla, ok jak chceš, jdu rušit živnost a aspon ušetřím 4 litry měsícčně na zdravce a socce, mě tak vytočil a to mám dneska jet do kanclu zas něco za ním podepsat. no ale to se tam jen otočím na podpatku a zas hned půjdu. fakt na něj nemám náladu.
musím se svěřit, že už konečně jíme domácí jídlo, mám radost. dnes dostala bramborovou kaši s brokolicí a telecím masem, nedojedla, ale proti skleničkám to bylo hustší.
ježiš musím, tam je zas veselo v postýlce, a už se zdálo že spí.
