Přidávám se k Lucii, Helenka dudlík nemá a neměla. Jsou i jiné způsoby utišování dětí. Chtěla jsem se vyhnout situaci, kdy maminky rvou dudlíky 4letým dětem a ty z toho pak mají trauma, koušou si nehty, cucají prsty a nemohou bez dudlíku usnout. Bohužel takových vidím kolem víc než dost. Nemluvě o zkažených a křivých zubech. Chápu, že dudlík je rychlá pomoc při utišení dítěte, ale já jeho používání neuznávám. Stejně jako strašení čerty, bubáky atd. Mému bratranci odnesl „čert“ dudlík ve 4letech a on pak po večerech plakal v postýlce „pane čerte, vraťte mi ho prosím, já si jenom podudám a zas vám ho dám“ ze zlozvyku bylo trauma pro dítě a výčitky pro rodiče. Když už dítě dudlík má, ukončila bych jeho používání s nějakým mezníkem, ne smlouváním, výměnou či strašením.
