Se zájemem jsem si přečetla Váš článek o české pohotovosti. Naštěstí jsem se synem (je mu 18M) při naší zatím jediné návštěvě Česka nemuseli doktora vyhledat. Byla jsem dopředu domluvená se svým bývalým obvodním lékařem, že mi v případě potřeby dá kontakt na dobrého pediatra. Nedokáži si představit, že by se ke mně choval nějaký francouzský lékař tak, jak to popisujete z české pohotovosti. Je běžné, že si pro mě lékař (a že už jsem jich navštívila dost) vyjde z ordinace do čekárny, podá mi ruku a při odchodu mě zase vyprovodí. Přestože jsem cizinka, tak se mnou nikdo nezachází jako s osobou se sníženou mentální kapacitou. Jedině anestezioložka na předporodní konzultaci byla krapet nepříjemná, ale to přičítám tomu, že měřila asi o metr méně (a tudíž jsem jejímu huhlání špatně rozuměla) a měla komplexy. Se synem chodím k obvodnímu (rodinnému) lékaři, pediatr je hrozně daleko, a jsem maximálně spokojená.