pravě jsem se zaregistrovala a taky najela na diskuzni přispěvky i ja ted se snažim o jeden sič ne zrovna pozitivni ale opravdu ztracenou naděj je mi 37 let a prve jsem byla těhotna někdy v osumnacti kdy jsem potratila v prvnim měsici pak za čtyři roky jsem byla opět těhotna čtyři měsice ale mimo děložně takže jsem musela na operaci pak jsme chtěli mimi ale dlouho to nešlo tak jsem vyzkoušela uplně vše jak medicinu tak lečitele i uměle oplodněni ale nic naplat nešlo to tak jsme se s manželem rozvedly později jsečm si našla přitele byly jsme tři roky spolu a ten chtěl i ja ditě podstoupila jsem opět umělemu těhotenstvi a opět nic tak jsme se rozešli ted mam přitele dva roky ohodně mladšiho než jsem ja deti nechce ale i přesto jsem otěhotněla ale při me smule mimo děložně takže ma šance na ditě je už nulova protože mi vzaly oba vejcovody a uměle oplodněni?to nevim ted ne jsem po operaci tyden doma psichicky to nezvladam je to těřke přichazim o deti a ja už nemam silu jit do něčeho takoveho a taky je mi už dost nevim zda to zvladnu později obava že se to nepodaři je silna a strach jde v jedno ale byt matkou sveho ditěte je tak slina že to i přesto pomaličku zkoušim kde co a jak neni mi dobře ale touha je ve mně a nepusti nmě .tak to je vše snad mě někdo nasměruje a pohladi na duši muj přitel je moc hodny a mili trapi se tak jako ja ale ja jsem žena a mě to moc boli tak moc děkuji za přečteni me touhy a zaroven me bolesti přeji všem komu to nevychazi at neztraceji naděj
