Je tady hromada rozličných názorů a pro mé potěšení převládají ty „mladší“ (myslím názory) mě je 22let a s přítelem se brzo začnem pokoušet asi tak za dva týdny a já se těším strašně moc a nejen já ale i on a to je nejduležitější. Nezáleží na tom jestli nám jé 20 nebo 30 (dokonce v 70 se dá rodit:) nejdůležitější je, že po miminku toužíme a plánujeme ho i to neplánované mimčo, které se narodí mladé mamince je nakonec strašlivě milavané a s nadšením očekávané. To plánované mimčo je jistě lepší už proto, že maminky vědí že do toho chtěí jít a všecko si promyslely. V mém případě je to tak že sem si užila až až :o) ale když se zmíním o tom že papkám femibion a že chceme děťátko tak mi kdekdo říká :už? tak brzo? proč? a tak dále. Nechci slyšet co bude doma protže sem ta mladší které říkají aby chodila pěkně do práce šetřila korunky ta která je viděná jako dítě narozdíl od 30ti leté sestry která se jako dítě chová a při představě že by měla být matkou má vyrážku ale už deset let poslouchá kdy už konečně… ale to všecko jsou názory okolí důležité je že jsme ted dva a snad brzo budeme tři..rodina o kterou se chceme starat a pečovat o její štěstí. Moderní maminky které rodí co nejpozději to jde říkají, že jsme mladé,myslí si že jsme jen romantické husičky co nevědí do čeho jdou ale opak je pravdou všechny máme ten pocit uvnitř ten hlásek co volá „maminko…“ jen sme se narodili později ale užijeme si to všecky a všecky budeme stějně štastné se svými mimči. Držím vám všem palečky at je vám kolik chce … hlavně když bude ten drobeček( i vy) štastný a zdravý.
