Štěpánko, vůbec mi, prosím, neděkuj! Maminky dvojčat to mají mnohonásobně těžší – at si kdo chce co chce říká! A to nejmenší co pro sebe můžeme udělat je dodat si odvahu na to říci si o pomoc. Jak to myslím? Já dlouho bojovala s tím, že vše musím přeci zvládnout sama, protože jiné ženy to taky zvládnou mít dvě děti ( starší a mimino, ale není totéž co dojky) a web je plný článků hrdých maminek, které podnikají spoustu věcí a ví si vždy rady.
Není to tak, dvojčátka jsou náročná těžká fyzická práce a je důležité, aby nám okolí pomohlo. Já k lékaři s dětmi nikdy nešla sama. Nákupy zcela převzal muž. A i tak jsem byla každý večer jako bych dala Paris-Dakar pěšky.
Jak dostat děti sama do auta. Snad jen tak, že sedačky budou připraveny v autě a ty tam doneseš děti v nosítku (weego- drahé, ale pro dvojky jediné dobré). Ale i to je jen přechodné, protože jakmile bude mít každé 5kg a více, bude i toto docela zápřah. A nebo požádat souseda,slušného kolemjdoucího a nebo hlídku strážníků- já zkusila vše :o) Bylo mi to nepříjemné, ale když máš v náručí 7měs. 8kg děti a 30kg vážící kočár, tak to jinak nejde. Okolí se taky tváří všelijak,ale zatím mě odmítl jen mladý metrosexuál v tramvaji – to jsem se styděla za něj, když mi s kočárem pomáhala paní kolem 50tky a on si hačal a koukal na nás jako ….
První rok, to bude zápřah, druhý to bude lepší – ale rozhodně si pořiď vodítka na děti- neocenitelné!!! a ten třetí začneš sklízet ovoce. Děti budou mít to nejvzácnější – bráchu a sestru, nejlepšího kamaráda, budou umět to, co se jiné děti musí pracně učit – dělit se, pomáhat si, podpořit se, chránit se vzájemně i soutěžit a kočkovat se :o) ..atd.
Za ty tři roky jsem se toho tolik naučila a moje děti, to byla nejlepší škola s tím nejlepším vysvědčením. Chtěla bych ti toho tolik říci, ale diskuse není jen o mě a pro mě:o)
Tak se mějte krásně všichni 3!
Jana
