Veroniko,
díky za dnešní článek! Většinou si totiž připadám jako strašná matka a když čtu, jak s Anit zvládáte spoustu aktivit, respektující výchovu, zdravou stravu a ještě k tomu všemu práci, říkám si, jak je možné, že já jsem unavená a protivná matka, které se nechce ven na hřiště a je ráda, že přišla babi a já mám chvíli klidu. A huráá, něco máme společného, chyby ve stolování 😀 U nás jídelní stůl přetéká vším možným, co na jídelní stůl nepatří, věčně se mi na nohy lepí všelicos, protože u nás se jí všude možně, jen ne u stolu. Tak se snažím aspoň o víkendu odklidit tu hromadu a nachystat společný sobotní a nedělní oběd. Ale jinak večeře, svačiny, ať žije sedačka, talíř do ruky a je to 😀 no a co se týká vaření, taky hlavně co nejrychleji a co nejmíň nádobí. Takže díky moc za dnešní sebezpytování.
No a ještě jedno máme aktuálně společné, a to dítě nemocné po očkování. Na to teda nemáme společný názor, ale to nevadí, hlavně, že máme nějaký vlastní 🙂 No každopádně, šla jsem s Martínkem na čtvrtou dávku Prevenaru, všechny tři zvládl bez jakýchkoliv komplikací, takže tu čtvrtou jsem vzala tak nějak za běhu, prostě jsme šli okolo a zastavili se pro čtvrtou včelku a zase šli. No a za dva dny začal Martin pokašlávat, během víkendu zvýšená teplota a v pondělí ráno horečka a kašel takový, že se bojím, že ho to roztrhne snad. Takže teď si nadávám, že je to tím očkováním, že jsem ho oslabila a že to teda nebyl dobrý nápad, očkovat v době, kdy všude všichni kolem prskají. A teď se jen děsím, aby to nebylo na antibiotika, protože to zní fakt strašně.
Takže brzké uzdravení našim dětem a ať žije stolování nestolování 🙂 Zu
