Otec u porodu – radost, nebo komplikace?

Otec u porodu

Shromáždit seriózní informace o výhodách a nevýhodách přítomnosti otce u porodu není věru lehké. Názory odborníků i laické veřejnosti se totiž pohybují od bezpodmínečného souhlasu až po příkrý odsudek.

Diskuze

6 komentářů

    i
    istar

    Nemohl by mi někdo poradit, jak vysvětlit otci dítěte, že ho u porodu NECHCI??? Já se o to sice snažím, ale jako bych neříkala vůbec nic. On má dojem, že proto, že on je otec, tak i když já jej u porodu nechci, přesto ho tam personál pustí. Prosím, je tohle možné, nebo když výslovně uvedu, že si jeho přítomnost nepřeju, bude se personál řídit mým přáním??? Děkuji

    k
    katy90

    Istar, neboj, pro personál budeš důležitější ty a mimi, které se má narodit a né umanutý tatínek 😉 Zkus pustit porod na netu… je tam dost nehezkých pohledů. Ale je od něj hezký, že tam chce… já jsem svého manžela u porodu měla a byla to veliká podpora… ale kdyby na mě tlačil, že tam prostě půjde, tak bych ho asi také nechtěla 🙂

    c
    charibda

    Ahoj Istar, jak jsi to nakonec vysvětlila? Mám podobný problém, otec dítěte je stresař, když je pod tlakem, tak bývá dost netaktní a navíc už přečetl veškerou moudrost o rození, tudíž má dojem, že bez něj neporodím. Já ho tam nechci, protože jak to nepůjde podle toho, jak si usmyslel, tak bude stresovat a hledat důvody. Nepotřebuju ho ještě uklidňovat, že to sice bolí, ale ať mne nechá laskavě na pokoji. K porodu chci ségru, protože je v tomto směru moje opora a chápe, co chci a proč to chci.

    Jarcatko

    Moje zkušenost s přítomností otce u porodu je naštěstí přesně v duchu závěru článku – podpora milovaného a milujícího partnera byla završením celé jeho předchozí péče o nás během těhotenství a plynule přešla v péči o novorozeného syna. Manželova přítomnost u porodu mi pomáhala nejen psychicky (prostý fakt, že je tam se mnou), ale i prakticky (otíral mi čelo chladnou žínkou a pomáhal mi držet hlavu na hrudníku při kontrakcích, abych se zbytečně nevysilovala bezděčným zakláněním hlavy). A myslím, že to bylo docela zajímavé i pro něj, byl první, kdo viděl synovu hlavičku, zasmáli jsme se nad obrovským koláčem placenty a po porodu jsme samozřejmě společně „chočili“ čerstvé miminko a byli naprosto unešení.

    Porod jsem měla vyloženě krásný, šlo to dobře, určitě bych zvládla porodit i bez manžela, ale jsem ráda, že tam byl se mnou a mohl první okamžiky našeho syna prožít společně s námi. 

    v
    vercag1

    Manžel zezačátku u porodu být nechtěl,bál se, že nebude vědět,co dělat,když budu v bolestech. Ale díky tomu,že jsem k porodu celé těhotenství přistupovala pozitivně a těšila se na něj, přenesla jsem to těšení i na manžela a k porodu šel bez problému 🙂 a dopadlo to tak,že jsme byli oba moc šťastní,že tam byl. Pomáhal mi ve sprše, přikládal vlhý ručník na čelo v kontrakcích,vtipkoval a rozptyloval mě 🙂 moc mi to pomohlo a i díky němu vzpomínám na porod jako na krásný zážitek i přes bolest,která porod provází. Teď jsem 3 týdny po porodu a šla bych rodit zase 😉 miminko za to stojí

    j
    j.Kandova_108805

    KAZDY MA DOSTAT SANCI SI ODPIKAT CO SI VITVORIL

     

     

Zpět na článek

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist