Už od začátku mého těhulkování jsem chtěla znát jméno pro našeho chlapečka, abych si s ním už mohla jak se patří povídat a zkrátka si zvyknout na člena naší nově rozrůstající se rodiny. Jenže ať jsem mohla koukat do kalendáře jak jsem chtěla, partner neměl zájem se tohoto vybírání účastnit, protože mu to připadalo příliš brzo. Zkrátka moje „bláznění“ komentoval asi takto: „přece nebudeme říkat fazoly jménem!“ poté „hrušky také nemají jméno!“ a když už se miminek vyklubal do velikosti melounu, tvrdil můj partner „melouna si už pojmenujeme“..HURÁÁ!! Jenže boj s velkým B nastal právě v tento okamžik. Můj partner je velký vtipálek a tak se samozřejmě nebál rozmístit pár fórků i do takto důležité události, jako je vybírání jména pro naše dítě. Z internetu si vytiskl všechna klučíčí jména, co kdy existovaly, takže mezi ně samozřejmě patřily naprosto historická a dost příšerná jména..(Aby se toho partner nechytl!) Zalíbila se mu jména typu: Chrudoš, Ždán, Hvězdoslav a nakonec to vyhrál Žibřid..Takže mému roztomilému bříšku začal promlouvat zlý,nevkusný a naprosto troufalý otec, a nazýval ho Žibřídkem! Z počátku jsem to brala s humorem, ale když se TO jméno opakovalo častěji, měla jsem z toho hrůzu a tak jsem mu zatrhla toto jméno vyslovovat, jelikož jsem se bála, že až se chlapeček narodí, neuslyší na Vojtíka,pro kterýho jsme se nakonec po dlouhém boji domluvily, ale na Žibřida..Uvidíme,jak moc byl náš chlapeček v bříšku vnímavý 🙂
