Život bez dudlíku

Zvolené téma neobsahuje zatím 2žádnou odpověď. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel m  Minnetonka a poslední změna proběhla před 9 roky, 4 měsíci.

Prohlížíte 6 příspěvků - 16 z 20 (celkem z 20)
  • Autor
    Příspěvky
  • #892014

    Ahoj. Paní Lucie, tak to vám gratuluji, vy jste SUPERMATKA. Nevím kolik dětí přesně máte, ale obdivuji jak vy u své dcery na všechno přijdete. Já mám děti dvě a čert, aby se v nich vyznal. 🙂
    Má starší dcera, které je dnes devět let, měla dudlík na spaní do 2,5 let. Po návštěvě zubní lékařky, která ji vysvětlila, že ji dudlík udělá škaredé zoubky, sama dudlík vyhodila. Za to má mladší Evička dudlík odmítla a já musím říci, že toho někdy lituji. Ona se v noci často budí a já bych ocenila i takového pomocníka jakým je dudlík. A to se opravdu snažím přijít na příčinu!!! Dnes je jí 19 měsíců, a to že je bez dudlíku jí vůbec nebrání si strčit do pusy cokoliv :-D.
    Takže milé maminky, pro které je dudlík pomocníkem, nenechte se nahlodat a věřte, že každé dítě dudlík jednou odloží.

    #892015

    Přidávám se k Lucii, Helenka dudlík nemá a neměla. Jsou i jiné způsoby utišování dětí. Chtěla jsem se vyhnout situaci, kdy maminky rvou dudlíky 4letým dětem a ty z toho pak mají trauma, koušou si nehty, cucají prsty a nemohou bez dudlíku usnout. Bohužel takových vidím kolem víc než dost. Nemluvě o zkažených a křivých zubech. Chápu, že dudlík je rychlá pomoc při utišení dítěte, ale já jeho používání neuznávám. Stejně jako strašení čerty, bubáky atd. Mému bratranci odnesl „čert“ dudlík ve 4letech a on pak po večerech plakal v postýlce „pane čerte, vraťte mi ho prosím, já si jenom podudám a zas vám ho dám“ ze zlozvyku bylo trauma pro dítě a výčitky pro rodiče. Když už dítě dudlík má, ukončila bych jeho používání s nějakým mezníkem, ne smlouváním, výměnou či strašením.

    #892016

    Řekla bych že v takových případech sou na vině rodiče a ne dudlík. Dudlík obyčejně pomáhá, ale pokud se rodiče nevěnují dítku a chtějí mít klid a furt strkají dudel do pusy tak to je špatně. Dudlík jako taková věc není špatná, zuby může křivit až v momentě kdy je používán nadmíru. Nesmí se jen zneužívat, ale pokud sou rodiče pohodlní a cpou ho i když není viditelná a odůvodněná potřeba ho použít tak je to zlé.Rozhodně si nemyslím že by se tu musela každá matka co ho nedá zviditelňovat a dávat se za příklad toho nejlepšího. Každé dítě je jiné a má jiné potřeby, některé děti se samy odstaví od prsu některé jsou závisláci na mámině prsu až do bůh ví kdy, to se tu budete taky předhánět kdo dřív či vůbec? Základem této diskuze bylo jak šetrně ho dát za optimálního času pryč

    #892017

    Já myslím, že se obecně moc řeší, co je správné a co ne a ze všeho se dělá zbytečná věda. Nám kluk dudlík vyplivl v 7 měsících a byl konec (a prořvané noci). Bývala bych za něj byla ráda. A odnaučování? Tak nějak mi přijde, že se s dítětem časem všechno vyřeší samo. Náš byl třeba prsní závislák, myslela jsem, že budu kojit do 5 let a ono ne – v roce jsem vystihla moment, kdy se po mě pár dnů tolik nesápal, a bylo v klídku po kojení. Stejně tak by se to určitě vyřešilo i s dudlíkem. A že by to třeba trvalo dlouho? Tak ať. Stejně jako se líné dítě jednou naučí chodit nebo čůrat na nočník, tak se každé dítě odnaučí od těchto věcí. Mimochodem, pěkný způsob zbavování dudlíku jsem odpozorovala od kamarádky – byla s dcerkou na návštěvě u „mimi“ a dudlík mu společně „věnovaly“. Když po něm malá pak brečela a volala, tak ho přece dali miminku. A zabralo to.
    Mimochodem, moje máma je z 5 dětí, babička měla kromě dětí ještě pole, hospodářství, zvířata a dudlíky nebyly, tak se to prý řešilo kostkou cukru, v případě nouze polité rumem 🙂 Nebyla antikoncepce = nebyl čas se s dítky drbat, jak to činíme my. Takže brali na pomoc všechno. A mamka a její sestry to všechny přežily bez zdraví a bez traumat 🙂

    #892018

    Anonymní uživatel

    Hezky se řekne – nemít dudlík… dcera ho nafásla v porodnici (nebudu soudit sestřičky, rozum mi říká, že pokud hypoglikemické dítě na kapačkách glukozy v jednom kuse brečí, pravděpodobně se tím, vysiluje). Po té co se její zdraví zlepšilo a konečně jsme mohly domů (trvalo to 3 týdny), jsem zavedla dudlík jen na usínání a spaní s přesvědčením že jí ho v roce vezmu. Ale člověk míní a dítě mění… teprve v roce se jí začaly klubat zuby… první se objevil v 15ti měsících. V té době jsem už měla doma zásobu kousátek všech druhů a tvarů… ŽÁDNÉ nechtěla, do pusy to dala jednou a dost. Bylo mi to divné, ovšem jen do té doby než jsem zjistila že si dásně masíruje dudlíkem…. takže tedy babo raď… vzpoměla jsem si ma bráchu který si ještě v první třídě cucal palec a usoudila, že pokud má ten dudlík jinou funkci než na uklidnění, tak to nebudu hrotit… Jak to dopadlo? Těsně po druhých narozeninách se prořezal poslední špičák a pár dní na to dcera sama vyhodila dudlík do koše a ani jednu noc ho nehledala, nebrečela, nedivila se. PS.: druhé stoličky ještě nemá, to jsem zvědavá jak to zvládne (no dudlíkem by si max. natrhla koutek) :-).

    #892019
Prohlížíte 6 příspěvků - 16 z 20 (celkem z 20)

Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist