Veronika ve 33. tt: Porodní přání
Těhulka LIVE
TĚHULKA LIVE! VERONIKA Právě jsem dočetla knihu Fascinující mysl novorozeného dítěte od Davida Chamberlaina. Jsem v šoku. Mnoho mých myšlenek a domněnek našlo oporu ve v knize zmiňovaných výzkumech. Některé pasáže se mě hluboce dotkly. A upevnila jsem své...
Veru, mluvíte mi úplně z duše! 🙂 Zažila jsem dva porody, oba v Podolí a oba přirozené – ne jen vaginální, protože pro ně se často pojem přirozený porod užívá, ač je rodičce „píchnuta voda“, podán oxytocin a pak ještě jí loktem tlačí na břicho. Skutečně přirozené porody, bez podání čehokoli (u prvního porodu tedy byla preindukční tableta, rodila jsem 10 dní po termínu, ale porod se rozběhl prakticky ihned; věřím, že bez té tablety bych začala spontánně rodit jen o pár hodin později), bez zbytečných zásahů, s respektem k mým porodním přáním. Mohu být tedy s průběhem obou porodních zážitků spokojená. Když potom slyším nebo čtu porodní příběhy některých kamarádek nebo se bavím o porodu s mojí mamkou, skoro nejsem schopná pochopit, že se takové věci vůbec dějí. Z dokumentu Pět zrození mi bylo několik dní fyzicky špatně a trauma jsem prožívala s těmi rodičkami… A máte jistě pravdu, že je na čase, aby zodpovědnost za způsob zrození svých dětí převzaly ženy samy. Tím nikoho nenabádám k porodu doma. To je na každém, jak se k této otázce postaví. Sama za sebe bych ani po dvou skvělých zkušenostech další porod doma neplánovala. Ale třeba ambulantní porod si dokážu představit jako naprosto perfektní variantu pro sebe a své dítě (další není ovšem v plánu). Zastávám taky názor, že velká část porodu se odehrává v hlavě. „Jaký si to uděláš, takový to máš“. Pokud se žena informuje, zajímá, nenechá se zbytečně paralyzovat strachem, nepoddává se radám okolí „bude to hrozně bolet, budeš úplně vyřízená“ apod., ale přistupuje k tomu s pokorou a důvěrou ve schopnosti svého těla a taky svého dítěte, pak nevidím důvod, proč by to nemělo jít. A proč by to neměl být ten nejkrásnější zážitek. Aha, moment, ještě do toho vstupuje porodnice a přístup a chování personálu. Leckdy by stačila trocha empatie a porozumění ze strany porodních asistentek a lékařů – tak, aby se ženy nemusely cítit v ohrožení a mohly pokračovat v tom, kvůli čemu do porodnice přijely – porodit své dítě.
Vy to máte v hlavě srovnané, víte, co chcete, máte za sebou už jeden skvělý porodní zážitek, takže věřím, že Damiánkův příchod na svět bude taková malá skvělá soukromá párty, plná lásky a porozumění. Opatrujte se 🙂 J.
Jarko, díky moc za krásný komentář a povzbuzení:-) Někdy, když tak plamenně hájím právo žen na přirozený a příjemný porod před některými svými kamarádkami mám pak trochu strach, abych Damiánkův krásný příchod na svět „nezakřikla“ – ale myslím, že je to zbytečné magické myšlení. A proto moc děkuji za Vaše slova! Už se na Damíkův příchod moc těším. A věřím, že to bude přesně takové, jaké to má být:-) Mějte se moc prima! Veru
Milá Veroniko,
nedalo mi to a zaregistrovalal jsem se na babyweb, bych Vám mohla na Váš článek odpovědět. Jsem v 35tt a čekám své první, proto je pro mě porod nyní přirozeně aktuálním tématem. A čím víc informací nacházím, tím víc na mě padá deprese z přístupu nemocničního personálu. Mám také velmi blízko k vědě, pracuji v základním výzkumu v oboru biomedicíny a o fyziologických procesech toho, myslím si, vím poměrně dost. Přesto nemohu pochopit, jak si může jakýkoliv lékaž myslet, že umělý zásah do tak komplexního a složitého procesu, jako je porod, bude lepší než to, jak tělo přirozeně reaguje (samozřejmě „zdravého“ porodu bez komplikací). Zcela s Vámi souhlasím, že psychika a stres udělá mnoho. Přesto se drtivá většina příprav rodičky soustředí maximálně na dýchání ufufuf, výhody epidurálu jako možnosti, jak přežít tu „příšernou bolest“ a na to, co všechno za komplikace by mohlo nastat. Bohužel naladění společnosti je takové, že lékař často dělá vše pro to, aby si kryl vlastní záda pro případ, že by ho pacient chtěl žalovat kvůli pochybění. Vzniká tak poměrně dost zbytených a ve výsledky rozhodně ne optimálních opatření, které na klidu a pohodě pacientovi rozhodně nepřidají. Do běla mě pak dokáže vytočit argument, že se něco dělá podle zvyklostí prostě proto, že se to takhle dělá.
Děkuji za Vaše názory a vlastně i psychickou podporu v tom smyslu, že to jde i jinak. Víc takových, jako jste vy – inteligentních žen, které se nebojí a mají rozumný přístup. Protože hysterické zástupkyně domácích porodů, které zpochybňují všechno, co lékař řekne, jsou opačný extrém. A ten nám, „normálním“ ženám, které chtějí mít podporu a výhody medicíny bez toho, aby nám tato škodila, situaci paradoxně jen ztěžuje. Jsem lékařům vděčná za podporu a vědomí, že když bude něco špatně, dokáží zachránit mě i mé dítě. Ale dokud vše běží, jak má, pak vím já nejlíp, jak mám porodit své dítě a lékař by toto měl respektovat.
Přeji krásný a šťastný zbytek těhotenství a těším se na další článek 🙂
Milá Casp:-) děkuji za Váš komentář a povzbuzující slova. Moc Vám přeji, abyste svůj první porod prožila a užila si ho – protože to vážně jde. Také Vám přeji krásný zbytek těhotenství a překrásný porod. Mějte se moc hezky. Veronika
Milá Casp:-) děkuji za Váš komentář a povzbuzující slova. Moc Vám přeji, abyste svůj první porod prožila a užila si ho – protože to vážně jde. Také Vám přeji krásný zbytek těhotenství a překrásný porod. Mějte se moc hezky. Veronika
Milá Veru, přeji Vám, aby i druhý porod byl krásný zážitek, nicméně musím říct, že po mé zkušenosti nevěřím tomu, že jde jen o psychiku. Já se na porod připravovala, nebála se ho a byla jsem přesvědčená, že stejně jako moje mamka i babička porodím za chviličku a bez problémů. Bohužel se tak nestalo, nějak vše nefungovalo jak má a skončila jsem na císaři. Nezbývá než doufat, že podruhé bude lépe – a jsem zvědavá na Vaši další zkušenost!
..trochu jsem se v mé úvaze po přečtení Vašeho příspěvku dostala zase jinam. Chápu, že Vám šlo o něco trochu jiného. Já si jinak v tomhle ohledu nemůžu stěžovat na svoji porodnici (Jablonec nad Nisou), kde se chovali moc hezky a do ničeho mě netlačili..
Jo, ten článek o „letových přáních“ jsem taky četla 🙂 A docela mi tu hnulo žlučí. Proč je ten lékař přirovnávaný k pilotovi? Kdybych už musela použít tohle přirovnání k situaci kolem porodu, pilot by byla ta rodička. Lékař by mohl být něco jako záložní pilot sedící někde vzadu, kterého si pilot u řízení přivolá, pokud se potřebuje poradit nebo potřebuje s něčím pomoct či vystřídat, rozhodně by ale neměl do řízení kecat, když se to zrovna nehodí a nikdo se ho na nic neptá, bušit na dveře kabiny nebo rvát kapitánovi knipl z ruky…
Milá Pavlíno, děkuji za komentář. Mrzí mě, že Váš porod nedopadl podle vašich představ a určitě máte pravdu – ne vše lze ovlivnit a vlastně počátek nového života je nepředvídatelná událost, na kterou se my – ženy – i všichni, kdo nás budou podporovat, můžeme jen prostě připravit. Snažím se připravit i na cestu, kdy vše nepůjde tím ideálním způsobem – moc mi to zatím nejde. Ale mám ještě trochu času, tak snad se do toho dostanu a „vezmu si svůj porod“ i v případě císaře (třeba v Anglii jde požádat o „přirozený“ císařský řez s bondingem, snížením plenty při rození, atd – ale u nás je to bohužel ještě větší utopie než přirozený vaginální porod). rozhodně jsem taky zvědavá a moc se těším – a toto těšení nezmenší žádné negativní příběhy ani to, že vím, že to může jít vše jinak, protože už to samotné těšení je pro mě součást přípravy na porod a úzkosti a „kdyby“ prostě nechávám odejít… .Každopádně pozitivní zkušenost s porodnicí je vždy super a určit to posílí mateřské kompetence 😀 takže jsem ráda, že jste zažila příjemný postoj instituce při zrození Vašeho děťátka a považuji to za velmi důležité. Veru
Milá uživatelko Babwebu – hezká metafora 🙂 možná by pana doktora měl někdo učit přirovnáním a metaforám, jeho letecký „pokus“ byl opravdu pobuřující, že? Mno, asi si každý udělá obrázek o tom, co si doktor Barták myslí o roli žen při porodu 😀 😀 Každopádně kdyby toto napsal můj gynekolog, okamžitě u něj končím – takový despekt k ženám…mmm…