Ahoj Gabi,
dlouho jsem se neozvala, konec těhotenství byl pro mne kvůli těm vedrům hodně náročný. Přes den jsem nebyla schopná prakticky ničeho a péče o Adi mne totálně vyčerpávala. Naštěstí jsem se rozhodla rodit ve svém rodném městě a ne v Praze, odjela jsem k rodičům kde mi oba moc pomáhali, navíc taťka už je v důchodu, takže byl s Adinkou celý den a já mohla hlavně odpočívat.
Adi kupodivu vedra zvládala docela dobře, spávala jen v tričku a bez přikrývky, potila se, ale spinkala pěkně a přes den byla k nezastavení i v těch největších vedrech, to jsem nechápala. Jen jsem se snažila pořád hlídat dostatek tekutin.
No a teď k té radostné zprávě. Těhotenství už mám za sebou a doma máme pár dní malého Martínka. 3650g a 51cm 🙂 Je to naše druhé velké štěstíčko. Adinka to kupodivu zvládá docela statečně. Asi ho bere spíš jako hračku a moc nechápe všechny důsledky. Sem tam se objeví nějaký menší záchvat žárlivosti, třeba dnes večer, kdy jsem měla malého zrovna na rameni na odříhnutí a ona nedala jinak, než že večerní mlíčko musí dostat od maminky, od tatínka ne. tak to jsem měla Martínka na jedné ruce a Adi pod druhým křídlem a pak byla spokojená. Ale naštěstí na něj nijak neútočí. I když uvidíme, co bude, až nebude malý pořád jen spinkat a začne se víc zajímat o okolí a já ho dám třeba na zem na hrací deku. To bude asi ještě veselo. Zatím mám doma manžela, pak mi přijede ještě pomoct mamka, ale až zůstaneme doma sami, bude to docela cvrkot. No, nějak to budu muset zvládnout…
Měj se moc hezky a těším se na další povídání o Tobym.
Zu
