Předčasně narozené děti

I přes veškerou péči během těhotenství může dojít k situaci, že se miminko dostane na svět dříve. Tato situace většinou zaskočí celou rodinu. A nepříjemné otázky na sebe nenechají dlouho čekat: Kdo za to může? Proč se to stalo právě nám?

Jasnou odpověď nalezneme jen málokdy. Příčiny, které způsobí předčasný porod, mohou být různorodé. Může jít o závažný stav maminky, kdy pokračování těhotenství může ohrožovat její zdraví, nebo je problém na straně miminka, které se dere na svět předčasně z různých důvodů. Tou nejčastější příčinou předčasného porodu zůstává infekční komplikace placenty a plodových obalů, které způsobí předčasnou děložní činnost a přímo vedou k porodu nezralého miminka.

Hledá se viník

Porod předčasně narozených dětí je provázen velkou porcí emocí, kde se střídá strach, obavy, zlost a hledání viníka. V prvních chvílích většina rodičů nechce uvěřit, že tento problém postihl právě je a že se musí připravit na dobu plnou nejistot. Nezralé dítě je velmi široký pojem a často v očích veřejnosti bývá dáván do souvislosti s postiženým dítětem. Důvodem může být i fakt, že neonatologie, obor zabývající se péčí o novorozence, je velmi mladý.

Hranice přežití

Neonatologie se však velmi rychle vyvíjí. Ještě před dvaceti lety se za životaschopné považovaly pouze děti s porodní hmotností nad jeden kilogram a i ty byly velmi ohrožené nejrůznějšími závažnými komplikacemi. V roce 1994 však byla v České republice snížena legislativní hranice životaschopnosti na porodní hmotnost 500 g nebo 24. týden těhotenství, přičemž i menší děti, pokud se narodí v dobrém stavu, nejsou zcela bez šance. Nezralé dítě totiž nemusí vždy znamenat dítě nemocné. Jeho adaptační poruchy jsou zcela fyziologické. Miminko již ve 23. týdnu těhotenství má všechny části těla vytvořeny, pouze jsou menší a jejich funkce je nedokonalá, nevyzrálá. Na oko jsou tyto děti jen „miniaturou“ dětí donošených, nic jim nechybí, pouze potřebují dozrát. A na dozrání potřebují čas, spousty trpělivosti a v mnoha případech i léčebné pomoci.

Rozlišujeme čtyři stupně nezralosti:

  • Extrémní nezralost (pod 27. týden těhotenství)
  • Těžká nezralost (27.–31.+ 6 týden těhotenství)
  • Střední nezralost (32.–35.+ 6 týden těhotenství)
  • Lehká nezralost (36.–37.+ 6 týden těhotenství)

Rozhodující je začátek

První hodiny po porodu jsou pro život každého člověka velmi důležité a náročné, jde o přechod z nitroděložního života na svět. V této době probíhá mnoho fyziologických adaptačních změn. Pro předčasně narozené děti je tento přechod o něco náročnější. Ne že by neměly vyvinuté některé orgány, spíše se jedná o jejich funkční nezralost, nepřipravenost na mimoděložní život. Proto je velmi často nutné jim s touto adaptací pomoci.

Inkubátor místo matky

Nezralé děti jsou po porodu umístěny do inkubátoru, který zabezpečuje udržování přiměřené tělesné teploty. V podstatě jsou to takové plexisklové „trouby“, které nejsou pro miminko nijak škodlivé. Současně je miminko napojeno na řadu monitorů, které snímají jeho základní životní funkce a pomáhají rozhodovat o dalším léčebném postupu. Pohled na takového človíčka může být tristní, v inkubátoru se skoro ztrácí a má kolem sebe samé drátky, hadičky, různě blikající monitory. Ale nic z toho mu neubližuje, pouze umožňuje lepší sledování jeho funkcí a potřeb. Většina pracovišť se snaží rodiče do péče o takto nezralé miminko co nejdříve zapojit. Je důležitý přímý kontakt, není vhodné děti od rodičů izolovat, aby na ně mohli dívat jen přes plexisklo bedýnky. Velmi časně si mohou rodiče děti hladit, dotýkat se jich, a pokud to jejich zdravotní stav dovolí, tak je i chovat.

Pomoc plicím

Největším problémem pro předčasně narozené děti bývá adaptace dýchání. Jejich plíce jsou jednak anatomicky nezralé s menší plochou na výměnu plynů a jednak funkčně nezralé, produkují méně surfaktantu. Surfaktant je látka, která ve zralé plíci vystýlá plicní sklípky, pomáhá je udržet rozepjaté a tím výrazně usnadňuje dýchání. Donošené děti si tuto látku dokážou již plně produkovat, se snižujícím se týdnem porodu však tato vlastní „výroba“ klesá. Nezralé děti mají v prvních hodinách a dnech po porodu surfaktantu výrazně méně. Nezralým dětem se zhoršenou dechovou adaptací se proto tato látka do plic uměle dodává ve formě suspenze, která se v plíci postupně distribuuje a pomáhá s dechovou stabilizací.

Čtěte také:

Nezralé srdce

Současně se může objevit oběhová nestabilita, kdy se nezralé srdíčko nestahuje zcela adekvátně a miminko si není schopno udržet potřebný krevní tlak k dobrému prokrvování všech orgánů. I tento problém je většinou jen přechodný, a pokud je to nutné, je miminku poskytnuta léková podpora na zlepšení srdeční stažlivosti. Celý adaptační proces je většinou vyřešen v prvních třech až čtyřech dnech života. Následuje pak různě dlouhé období, podle stupně nezralosti, ve kterém si postupně miminka odvykají od dýchacích přístrojů a jejich zažívací trakt si předčasně zvyká na mléčnou zátěž.

Před propuštěním

Ke konečnému šťastnému cíli, k propuštění domů, je však různě dlouhá a různě trnitá cesta. Nejčastější komplikací nezralých dětí jsou infekce, neboť jejich imunitní systém je nevyzrálý, a tedy méně funkční. S přibývajícími týdny těhotenství se proporcionálně toto riziko snižuje. Než jsou děti propuštěny domů, mají za sebou řadu vyšetření. Hned v prvních dnech se kontroluje pomocí ultrazvuku mozek, kde v oblasti mozkových komor může dojít ke krvácení různé intenzity. Výskyt krvácení se v poslední době výrazně snižuje. Tento problém je většinou obrazem obtížné poporodní adaptace. Největší riziko je u nejméně zralých dětí.

V posledních týdnech před propuštěním je u dětí narozených pod 32. týden těhotenství vyšetřováno oční pozadí, kde by se mohla vyvinout oční choroba nezralých – tzv. retinopatie. Jedná se o poruchu růstu cév, které sítnici vyživují a rostou od centra sítnice do její periferie, a tato porucha může vést k následnému poškození zraku. Příčina není zcela známá, jako hlavní faktor se uvádí kolísání hladiny kyslíku v prvních týdnech života. Výrazný spolupůsobící faktor se připisuje infekci, která proběhla v období porodu či v poporodním období.

Následky

Dalším z problémů, které se mohou vyskytnout u nezralých dětí, je chronické plicní onemocnění, které vzniká jako následek dlouhodobé umělé plicní ventilace (bez této terapie by se však nepodařilo spoustu dětí zachránit). Za děti s chronickým plicním onemocněním označujeme takové nezralé děti, které potřebují kyslík nebo ventilační podporu ještě čtyři týdny před jejich původním termínem porodu (ve 36. týdnu těhotenství). Neznamená to však, že tyto děti budou potřebovat kyslík i nadále, s růstem a dozráváním plic se dýchání většinou postupně zlepšuje a naprostá většina dětí je propuštěna domů bez kyslíku. Konečným důsledkem může být mírné omezení maximální dechové kapacity, které ovšem dítě obvykle vůbec neomezuje v běžných aktivitách.

U dětí s chronickým plicním onemocněním mohou být častější onemocnění dýchacích cest v kojeneckém a batolecím věku.

Domácí péče

Děti jsou propouštěny domů většinou kolem termínu porodu. Naštěstí těch, kteří odcházejí bez výše jmenovaných problémů, je většina. Domácí péče o takové miminko může být trochu náročnější. Ale často to bývá pouze ze strachu, jestli se ještě něco nestane, zda to nejhorší už má skutečně za sebou.

Rodiče čeká řada kontrol a nutných sledování, ale pokud je vývoj miminka adekvátní, počet návštěv lékařských ordinací se postupně snižuje. Děti jsou odesílány do rizikových poraden, kde se soustřeďují na jejich dobrou výživu a růst. Sledují vývoj respiračních funkcí a při problémech zahajují potřebnou terapii.

Další nedílnou součástí je monitorování psychomotorického vývoje, který sleduje specializovaný neurolog a zajišťuje a koordinuje potřebnou reflexní rehabilitaci.

Prognóza vývoje

Definitivní prognózu celého psychomotorického vývoje však v prvních týdnech života nikdo odhadnout neumí. Předčasně narozené miminko bude potřebovat trochu delší dobu k tomu, aby bylo stejně šikovné jako jeho kalendářní vrstevníci, kteří přišli na svět v předem stanoveném termínu porodu. Pro rodinu to může být o něco větší zátěž než se zcela zdravým donošeným novorozencem, ale většinou se výchova a péče o nezralé děti velmi rychle srovnává. Většina dětí nastupuje do školních lavic se svými vrstevníky. Samozřejmě platí, že nejmenší děti jsou nejrizikovější, ale každé dítě je jiné a faktorů, které ovlivňují budoucí vývoj dítěte, je mnoho.

Každého asi napadne otázka: „Má tato péče vůbec cenu, není to něco proti přírodě?“ Odpověď není určitě jednoduchá a můžeme ji hledat ve všech možných oborech. Ale asi podstatné zůstává, že děti od 24. týdne těhotenství jsou životaschopné a šanci by dostat měly. Reakce typu „takové dítě já bych nechtěla“, jsou zcela neadekvátní. Nikdo totiž nikdy neví, jak by se v dané situaci zachoval, pokud by se problém týkal právě jeho.

29.8.2016 1:03| autor: Milena Dokoupilová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist