Poporodní deprese

Narození dítěte je období radosti – jenže! – kromě spontánního prožívání radosti, máme radost i jaksi imperativně nařízenou. Všude okolo nás zaznívají pouze hlasy štěstí, výkřiky nadšení, jaké je to úžasné mít malé dítě. Jaká je to pak úleva, když přijde kamarádka, většinou také matka, a zeptá se, jak se cítíme, jak to zvládáme a zda už máme mimina plné zuby…

Velké štěstí, které narození dítěte provází, je samozřejmě vykoupeno i velkou dávkou stresu, nových starostí a strachů, únavy a vyčerpání. Proto není nic neobvyklého, že se spolu s únavou a změnou hormonální hladiny u mnoha matek v prvních dnech po porodu nedostavují pouze libé pocity nezvladatelné euforie, ale také úzkost, podrážděnost, strach, zda dítěti neublížím a někdy dokonce i neschopnost vnímat lásku k nově narozenému dítěti, z čehož vzápětí plynou velké pocity viny. Laicky tento stav označujeme jako “depka” – deprese.

Citové rozlady, tzv. poporodní blues, které se objevují krátce po porodu, jsou v zásadě normální a běžné až u 80 % žen. Jedná se o přechodnou náladovou labilitu, nervozitu či smutek, které nemají dlouhé trvání a jsou odklonitelné, to znamená, že ve chvíli, kdy například manžel matce vypomůže a ona se trochu vyspí, je jí hned lépe. Také ji mohou rozveselit blízcí lidé a přivést ji na jiné myšlenky. Ke svému dítěti cítí po většinu času lásku a něhu a okamžiky, kdy má pocit, že je nemá ráda, jsou řídké. Nicméně ve chvíli, kdy jsou negativní pocity daleko intenzivnější a není možné se od nich odpoutat, není radno situaci podceňovat. Je to již příznak nemoci, tzv. poporodní deprese či ještě závažnější laktační psychózy. Je důležité si uvědomit, že se jedná o nemoc. Příčina této nemoci se dává do souvislosti s hormonem prolaktinem, který se vylučuje při tvorbě mateřského mléka. 

Tato nemoc se nedá zvládnout silnou vůlí, nedá se překonat. Také tento stav nemusí přejít, jak často slýcháváme v laických radách a doporučeních – vydrž, to přejde, bude lépe. Ve většině případů si matka sama nepomůže a potenciálně je sobě i svému dítěti nebezpečná. Je to stav, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Je možné, že deprese spontánně vymizí, nicméně platíme za to cenu mnoha měsíců neskutečného trápení a nejen našeho, ale i našeho dítěte.

Na rozdíl od laického označení “depka” a popisování deprese jako přechodné špatné nálady, je depresivní porucha onemocněním celého organizmu. Depresí je ovlivněno to, co si myslíte o sobě a okolním světě, jak se cítíte, jakou máte náladu i jak se následně podle těchto svých většinou negativních a pesimistických myšlenek a nálad chováte. Ovlivňuje, jak a co jíte, jak spíte, jakou pociťujete tělesnou únavu. Zda dokážete prožívat radost či máte vůli a chuť k různým aktivitám. Depresivní onemocnění není ekvivalentem špatné nálady. Není to jen známka osobní slabosti nebo stav, který je možné překonat přáním či pevnou vůlí. Lidé postižení depresivním onemocněním se nemohou jednoduše dát do pořádku a uzdravit se. Bez léčby mohou příznaky přetrvávat týdny, měsíce nebo roky. Většině lidí, kteří jsou postiženi depresivním onemocněním, však může pomoci adekvátní léčba. Jestliže máte ve svém okolí matku, které nepomáhá ke zlepšení nálady ani odpočinek ani pomoc a trvá to již několik dní, nedávejte jí rady typu ”vzchop se, vždyť máš krásný dítě, manžela, nic ti nechybí…“ či “ musíš to překonat, vždyť to přejde“, a doveďte ji k lékaři.

Ján Praško, Hana Prašková: Deprese a jak ji zvládat

„Mezi příznaky poporodní deprese převládají pocity selhávání, nerozhodnost, úzkost, strach ze samoty, sociální izolace, bezmoc a beznaděj, katastrofické obavy z budoucnosti, ztráta zájmu a potěšení, nechutenství, nebo naopak přejídání. Rodičky mají pocit, že dítě je nechtěné, nedokážou je milovat, ani se o ně postarat. Mohou být přítomny poruchy spánku, nekontrolovatelná plačtivost, potíže dotýkat se dítěte a pečovat o ně, vztek a podrážděnost, pocity ztráty kontroly. Vzácně při výrazném prohloubení symptomatologie hrozí psychotické prožitky a riziko zabití dítěte či sebevraždy. Kromě depresivní a úzkostné symptomatologie se mohou objevovat obsese a kompulze, panické ataky, nadměrné pití alkoholu.

Obvykle se poporodní deprese objevuje za 6–12 týdnů po porodu, ale může se objevit až do jednoho roku poté. Projevuje se hlavně nadměrnou únavou až vyčerpaností, podrážděností, sebevýčitkami, úzkostí, pocity nejistoty a strachu, někdy se dostaví fobické příznaky. Smutná nálada bývá zpočátku v pozadí obrazu, ovšem postupně se může rozvíjet do deprese různé hloubky. Schopnost postarat se o dítě značně klesá. Postižená maminka se odsuzuje za to, že necítí nic k dítěti, je přesvědčena, že jako matka selhala, obává se, že ji partner opustí a zanechá s dítětem samotnou, začíná se vyhýbat kontaktu s okolím, uzavírat v bytě, ztrácí potěšení z věcí, které ji dříve bavily. Obvykle ztrácí také chuť k jídlu a trpí úpornou nespavostí, často bezdůvodně pláče. Většinou zůstává deprese na mírné nebo středně hluboké úrovni. Biologickými rizikovými faktory jsou předchozí epizoda deprese (až 30 % žen, které v minulosti prodělaly depresi, ji rozvine po porodu), depresivní epizoda po minulém porodu (52–62 % žen rozvine novou epizodu po dalším porodu) a depresivní porucha u pokrevních příbuzných. Mezi psychosociální rizikové faktory patří nedostatečná sociální podpora, negativní životní události, nestabilita partnerského vztahu a ambivalence týkající se těhotenství. 

Jen výjimečně se objevuje v poporodním období psychóza (1–2 případy na 1000 porodů). Poporodní psychóza se nejčastěji objeví v čase od prvních 48 – 72 hodin až po několik týdnů po porodu. Prvními příznaky jsou neklid, podrážděnost a problémy se spánkem, velmi rychle se však objeví psychotické depresivní nebo manické příznaky s dezorganizovaným chováním, bludy, halucinacemi. Při depresivních projevech maminka ztrácí kontakt s realitou, mívá depresivní halucinace (hlasy) a bludy (je přesvědčena, že dítě je podvrženo, ďáblovo apod.). Pak je nutná urgentní hospitalizace, jinak jsou jak novorodička, tak dítě v riziku ohrožení života. Ještě vzácněji se může objevit i manická epizoda s rozjařenou nadměrně skvělou náladou, nespavostí.“ 


18.3.2009 11:13| autor: Kateřina Hollá

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist