Šestinedělí

Máme všechno za sebou, doma čerstvé miminko, ale zdaleka nejsme „ve své kůži“. Co všechno se s naším tělem děje? Šestinedělí je poporodní období, které začíná porodem placenty a trvá přibližně šest týdnů. Po celé šestinedělí dochází v organismu ženy k hojení poranění vzniklých během porodu, její tělo se dostává funkčně i anatomicky na předporodní úroveň a zároveň se rozvíjejí funkce orgánů, které jsou mimo těhotenství v klidovém stavu.

Hojení porodních poranění

K dobrému hojení nástřihu hrázepřispívá časté mytí (sprchování) teplou vodou a mýdlem (a vždy po použití toalety) a dostatečný přístup vzduchu. Pokud je šití oteklé či kůže je částečně rozestouplá, pomáhají navíc koupele v dubové kůře a také podání enzymů, například Wobenzymu. Ty omezují vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání, zmírňují bolest a zkracují dobu hojení. Enzymy také snižují výskyt pooperačních komplikací. A co je pro ženy důležité – pomáhají zajistit tvorbu menší jizvy. Přetrvávající výrazná bolestivost signalizuje zhoršené hojení či infekci a je vhodné kontaktovat svého gynekologa.

Nedělka si má často vyměňovat vložky a odkládat je hned do odpadu. Očistky obsahují totiž bakterie pocházející z pochvy, které by se mohly přenést na prsní bradavky, odkud by mohla infekce přejít do mléčné žlázy a vyvolat zánět. Je proto třeba dodržovat přísné hygienické zásady a po výměně vložky si umýt ruce mýdlem. Jizvu po císařském řezu je taktéž vhodné často sprchovat teplou vodou s použitím mýdla a ponechat k ní dostatečný přístup vzduchu.

Zavinování dělohy

Největší změny nastávají na děloze. Po porodu sahá děloha svým horním okrajem až k pupku a váží cca 1000 gramů. Každým dnem se její velikost zmenšuje, přibližně za deset dnů po porodu sestoupí horní okraj dělohy do kostěné pánve natolik, že již není břišní stěnou hmatný. Hovoříme o tzv. „zavinování“ dělohy, které je provázeno nepravidelnými stahy děložního svalu, tzv. „poporodními stahy“. Prvorodičky je obyčejně ani nevnímají, vícerodičky je pociťují intenzivněji. Zřídkakdy trvají déle než 3 dny. Koncem šestinedělí děloha váží zhruba jako před těhotenstvím – kolem 70 gramů.

Očistky

Po porodu raná plocha po odloučení placenty vyměšuje tkáňový sekret – očistky. Typ očistků se mění v průběhu šestinedělí podle příměsi. V prvních třech dnech jsou krvavé, později hnědé, ve druhém týdnu žluté a od třetího týdne šedobílé.

Pánevní dno

Stěny pochvy, které se musely během porodu značně roztáhnout, aby pochvou mohl projít plod, se v šestinedělí opět stahují a nabývají své bývalé pružnosti.Svalstvo pánevního dna se v šestinedělí vrací do původního stavu, návrat elasticity a pevnosti trvá několik týdnů. Jde o svaly uložené v dolní části pánve, jejichž úkolem je udržovat dělohu ve správné poloze.

Ochablé břišní svaly

Nadměrné napětí stěny břišní během těhotenství spolu s genetickou predispozicí způsobuje rozestup přímých svalů břišních. Břišní stěna bývá po porodu ochablá, přímé břišní svaly jsou rozestouplé. Nejlepším prostředkem pro jejich rehabilitaci je speciální tělocvik, který má pro šestinedělku mimořádný význam. Bylo prokázáno, že zvýšená tělesná aktivita po porodu neovlivňuje kojení a snižuje hladinu úzkosti.

Snížení hmotnosti

Časné vstávání je prevencí zánětu žil, plicních komplikací, urychluje zavinování dělohy a odtok očistků i návrat správného napětí svalů dolních končetin a svalů břišní stěny. Po porodu se snižuje hmotnost. Okamžitá poporodní ztráta se pohybuje mezi 5 a 6 kg. Je důsledkem porodu plodu, placenty, odtoku plodové vody a krevní ztráty. Přibližně jedna čtvrtina žen se během 6 poporodních týdnů dostane na výchozí hmotnost před otěhotněním. Kojení má na poporodní ztrátu hmotnosti relativně malý vliv. Hodnoty krevního tlaku by měly po porodu zůstat nezměněné. Asi u poloviny nedělek zůstávají mírně rozšířené žíly na dolních končetinách, na zevních rodidlech, kolem řitního otvoru a také v pánvi.

Vylučování

V prvních dvou poporodních týdnech se normalizuje střevní pohyblivost. Běžný je sklon k zácpě a nadýmání. V prvních dnech po porodu je třeba věnovat zvýšenou pozornost pravidelnému vyprazdňování močového měchýře naplněný měchýř by totiž mohl bránit odtoku očistků z děložní dutiny. Močit je třeba nejméně čtyřikrát denně. Během prvních 4 – 5 poporodních dnů vymočí nedělka až 3 litry za den. Poporodní pokles tlaku v břiše a relaxace břišních svalů snižuje tlak na močový měchýř a tak se zvyšuje jeho kapacita. Ledvinné funkce se navracejí do předporodního stavu do 6 týdnů po porodu. Po porodu placenty dochází k výrazným změnám v hladinách hormonů, ke snížení estrogenů, progesteronu a choriových gonadotropinů. Z mozku přechází do oběhu prolaktin a oxytocin na podnět z drážděných bradavek při kojení. Ústup těhotenských změn je zřejmý i na dalších žlázách, štítné žláze a nadledvinách, jejichž produkce klesá. K hormonální normalizaci dojde u nekojících žen do konce šestinedělí.

Tělesná teplota

Teplota, která první den po porodu může být i mírně zvýšená (do 37,5 °C), nemá v dalších dnech překročit hranici 37,2 °C. Zvýšená teplota je citlivý příznak, který záhy upozorní na infekci v šestinedělí. Výška děložního dna (při prázdném močovém měchýři a konečníku) informuje o zavinování dělohy. Nedělka bývá v prvních dnech po porodu unavená a proto by měla využít každé možnosti k odpočinku a ke spánku i během dne. Spánek je důležitý pro načerpání tělesných sil i pro duševní odpočinek. Vedle radosti z dítěte mívají nedělky i stavy nejistoty a skleslosti bývají plačtivé.

Ztráta vlasů

Růst vlasů se v šestinedělí zpomaluje, nedělky často pozorují jejich ztrátu. Dočasně více vlasů vypadává, než dorůstá. Jde pouze o přechodný jev, nedělka může být bez obav, vlasy se jí obnoví během několika měsíců.

Tvorba mléka

Na těle šestinedělky nastávají ještě změny jiného druhu – je to příprava mléčných žláz na kojení. Před začátkem těhotenství jsou mléčné žlázy v klidu. V průběhu těhotenství vylučují řídkou tekutinu zvanou mlezivo. Po porodu vymizí tlumivý vliv placentárních hormonů, vylučování mleziva pokračuje i v prvních dnech po porodu. Mlezivo se pak stává první stravou pro kojence pročistí jeho zažívací ústrojí, zbaví střeva tmavozeleného obsahu, tzv. „smolky“, a připraví kojence na přijímání a trávení mateřského mléka. Kolem třetího dne po porodu prsy zduří, mlezivo se začne měnit v hustou bělavou tekutinu – mateřské mléko. Tvorba mléka závisí z velké části na péči, kterou šestinedělka věnuje prsům a kojení.

Pohlavní styk

Pohlavní styk je možný po zhojení porodních poranění a po ústupu krvácení, optimálně po šestinedělí. Začátek pohlavního života je ale zcela individuální, stejně tak jako provozované sexuální aktivity. Jako prevence vzniku infekce je nutno dodržovat pravidla sexuální hygieny. Relativně velký počet žen má nepříjemné pocity při styku i rok po porodu. Tyto změny nejsou vázány pouze na spontánní porod (i když zde jsou častější) ale mohou se vyskytnout i u žen po císařském řezu.

Čtěte také:

Preventivní prohlídka

Po skončení šestinedělí má žena navštívit ženského lékaře, aby zkontroloval, zda se organizmus vrátil do původního stavu. Lékař vyšetří vnitřní rodidla, zkontroluje hojení porodních poranění, provede onkologickou prevenci. Je to velmi užitečná kontrola, poněvadž včasným rozpoznáním poruchy a provedením příslušného protiopatření lze snadno zabránit vzniku pozdější komplikace, např. výtoku z rodidel, zánětu děložních přívěsků aj.

Délka hospitalizace

V českých porodnicích je průměrná délka hospitalizace 3 až 4 dny a ve většině případů se odvíjí od stavu novorozence, nikoliv od stavu nedělky. Nicméně dle posledního doporučení České neonatologické společnosti je možno i v našich podmínkách propustit zcela zdravého novorozence z nemocničního ošetření po 72 hodinách. V zahraničí bývá hospitalizace ještě kratší, americká prvorodička stráví v porodnici 2 dny, po císařském řezu 3 – 4 dny. Délka hospitalizace se také odvíjí od vyspělosti systému ambulantní péče a systému přípravy domácností na příchod velmi čerstvé nedělky s novorozencem. Výhodou o něco delšího pobytu je dokonalý nácvik kojení a také pomoc šestinedělce při určitých psychických problémech.

Psychické změny v šestinedělí

Typické představy o mateřství se soustřeďují na to, že mateřství je hlavním zdrojem ženské seberealizace. Společenský mýtus nás přesvědčuje, že mateřství vede vždy ke štěstí a proto ženy bývají poporodní změnou nálady a psychickou labilitou zaskočeny. Po porodu totiž dochází ke změnám hladin estrogenů a progesteronu, kdy především pokles hladin tohoto hormonu je spojován s pocitem obav a deprese. Svoji úlohu hraje i imunitní systém. Stále se ještě hovoří o příčinách sociologických a vznik deprese se klade do souvislosti s vyčerpáním, obavami o zvládnutí nových okolností, nových životních podmínek. Byl popsán častější výskyt poporodní deprese v pokrevním příbuzenstvu postižených žen, čili se předpokládá i podíl genetických vlivů. Neexistuje tedy jedna konkrétní příčina, kterou bychom mohli vysledovat.

Při emočním stresu může být narušena i tvorba a ejekce mléka. Je ale známo, že rodičky, které absolvovaly psychoprofylaktickou přípravu, lépe zvládají stresové situace, lépe spolupracují s ošetřujícím personálem, mají větší pocit jistoty a sebedůvěry – jsou informovány o příčinách změn nálad. Je také prokázáno, že společné ošetřování matky a novorozence v porodnicích, tzv. „rooming-in“ velmi přispívá k lepšímu průběhu raného šestinedělí. Dítě je tím „magickým“ motorem, který ženu nutí starat se o své dítě.

15.2.2016 1:14| autor: Alena Měchurová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist