Přirozený porod

Pokud si to žena nepřeje, nejsou žádoucí preventivní zásahy do přirozeného běhu věcí za účelem předcházení případným komplikacím. Při přirozeném porodu lékař není přítomen, sleduje porod zpovzdálí, zcela důvěřuje porodní asistentce. Pro průběh porodu je důležitá svobodná volba ženy – v takovém případě výrazně klesá potřeba tlumících prostředků a oxytocinu k posílení kontrakcí. Aby se žena mohla svobodně rozhodovat, […]

Pokud si to žena nepřeje, nejsou žádoucí preventivní zásahy do přirozeného běhu věcí za účelem předcházení případným komplikacím. Při přirozeném porodu lékař není přítomen, sleduje porod zpovzdálí, zcela důvěřuje porodní asistentce. Pro průběh porodu je důležitá svobodná volba ženy – v takovém případě výrazně klesá potřeba tlumících prostředků a oxytocinu k posílení kontrakcí. Aby se žena mohla svobodně rozhodovat, potřebuje být dostatečně informovaná a její přání související s porodem (nejlépe zformulovaná v porodním plánu) by měla být respektována.Dle doporučení WHO (1996) by měl pro intervenci do přirozeného průběhu při normálním porodu existovat opodstatněný důvod.

Vstup do rubriky: Přirozený porod v porodnici

Pro koho je přirozený porod vhodný

Přirozený porod není vhodný pro každou ženu. Přirozeně mohou rodit ženy, u kterých probíhalo těhotenství normálně a předpokládá se, že i porod bude probíhat normálně (nízkorizikové rodičky). Samy vnímají porod jako přirozenou a svoji osobní záležitost, chtějí se na něm aktivně podílet, samy ho řídit a samy ho zvládnout. Intuitivně vědí, že porod zvládnou, a nechtějí porod pod direktivním vedením. Nevyžadují urychlovače porodu ani prostředky tlumící bolest.

STOP rutinním postupům při porodu, které komplikují či dokonce znemožňují běh instinktivních porodních procesů. Léky se používají až jako prostředky poslední záchrany při nesnesitelných bolestech či těžkém porodu, případně je-li třeba provést bolestivý zákrok.

Přítomnost blízké osoby při porodu jako emoční podpory, řídí se taktéž přáním rodičky, měla by být umožněna bez zpoplatňování (případně za minimální náklady na zapůjčení nemocničního oblečení doprovázející osobě). Možnost mít u porodu i dvě či více osob (např. otec + dula atp.)
Umožnit kontinuální péči komunitních PA, a to nejen v průběhu porodu, ale i na oddělení šestinedělí.

Standardy pro jednotlivé fáze přirozeného porodu

První doba porodní

  • nechat přirozený průchod porodním bolestem, dostatečnou možnost pohybu rodící ženě
  • zajistit základní potřeby rodící ženy: klid (ničím nerušený), teplo, pocit soukromí a bezpečí, intimity
  • je zcela na ženě, zda se rozhodne pro holení pubického ochlupení, klystýr atd.
  • nepoužívají se rutinně tzv. bezbolestné metody (epidurální analgezie) či prostředky k urychlení porodu (podávání umělého oxytocinu, ruptura plodových obalů)
  • používají se neinvazivní dostupné metody tišení bolesti: sprcha, vana, masáže, změny polohy, psychické povzbuzování…

Druhá doba porodní

  • žena si sama volí polohu ve vypuzovací fázi porodu, kterou může kdykoli změnit podle své potřeby; matka není manipulována do polohy vleže na zádech či v polosedě, dítě se rodí v poloze, která jí maximálně vyhovuje
  • omezit na minimum rutinní postupy jako nástřih hráze, tlak na děložní fundus (Kristellerova exprese), intravenózní podání oxitocinu
  • úplný klid, verbální i zvukové projevy jiných lidí než rodící ženy jsou minimalizovány
  • maximální snížení stresujícího vlivu změn, které dítě po narození čekají – snížit množství rušivých podnětů na minimum (zvuky, hlasy, světlo…)
  • trpělivý personál – vyčkat, dát dítěti čas, respektovat, „co chce dítě“

Po porodu

zásadní: matka a dítě patří k sobě a nelze je od sebe oddělovat

  • podpora bondingu, podpora prvního přisátí, provádění nezbytných vyšetření dítěte na těle matky (respekt k embryonální poloze dítěte, snížení rizika bakterií z nemocničního prostředí)
  • zdravá matka a zdravý novorozenec zůstávají spolu, a to i na oddělení šestinedělí v maximální možné míře (například i v případě novorozenecké žloutenky)
  • respekt k soukromí a intimitě ženy

V případě úmrtí dítěte dopřát rodičům potřebný čas na důstojné rozloučení a to i v případě, že se bude jednat o předčasný porod, samozřejmě s ohledem na individuální potřeby a psychický stav rodičů.

Doporučené a nedoporučené metodické postupy vedení porodu podle WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v listopadu 1996 praktického průvodce popisujícího doporučené praktiky během přirozeného porodu a uvádí také ty, které se výslovně nedoporučují. Doporučení jsou výsledkem prací a zkušeností mnoha odborníků z celého světa. Vychází ze studie prováděné v mnoha státech světa, opírá se o reference z mnoha zdrojů, mimo jiné také o reference z databáze „Cochrane Centre“ v Německu. Řada vyspělých států světa a států Evropské unie poskytuje porodnickou péči stavěnou na těchto zásadách WHO.

WHO doporučuje a hodnotí jako prospěšné pro matku a dítě:

  • Uvážit a společně naplánovat, kdo bude přítomen u jejího porodu, seznámit s tím jejího manžela (partnera), event. rodinu.
  • Zhodnotit individuálně možná rizika u každé ženy, a to jak při první návštěvě poradny, tak vždy při každé další návštěvě a také během porodu.
  • Sledovat jak fyzickou, tak psychickou kondici rodící ženy během celého porodu od počátku I. až do závěru IV. doby porodní.
  • V průběhu porodního procesu nabízet tekutiny.
  • Respektovat přání ženy, kde chce porodit. Žena by již v průběhu těhotenství měla být nezaujatě informována o všech možnostech. Měla by znát všechna pro a proti.
  • Jestliže porod probíhá bez komplikací, doporučuje se do běhu porodu nezasahovat, poskytovat péči jen nezbytně nutnou.
  • Respektovat právo ženy na soukromí.
  • Chování těch, kteří o ženu pečují, by mělo být empatické po celou dobu porodního procesu.
  • Respektovat právo ženy vybrat si toho, kdo ji bude v průběhu porodu doprovázet.
  • Poskytnout ženám tolik informací, kolik si přejí. Všechny dotazy zodpovědět, a bude-li třeba, podat vysvětlení.
  • Používat pokud možno neinvazivní nefarmakologické prostředky na tlumení bolestí, např. masáž a relaxační techniky.
  • Sledovat stav plodu nasloucháním (nikoli kontinuálně).
  • Poskytnout ženě možnost zaujmout jakoukoli pozici během I. doby porodní. Doporučit jí, aby neležela na zádech.
  • Pečlivě sledovat postup I. doby porodní, např. pomocí partografu vydaného WHO.
  • Preventivně podat oxytocin u žen s vyšším rizikem krvácení.
  • Zabránit podchlazení novorozence.
  • Umožnit dítěti a matce co nejdříve po narození dítěte fyzický kontakt. Přiložit děťátko do jedné hodiny po narození k prvnímu kojení tak, jak to doporučují směrnice WHO pro podporu kojení.
  • Rutinní prohlídku placenty a blan.

Jako výslovně nežádoucí a škodlivé jsou označeny následující praktiky během přirozeného porodu:

  • Rutinní aplikace klystýru.
  • Rutinní holení pubického ochlupení.
  • Rutinní aplikace intravenózní infuze během I. doby porodní.
  • Pozice na zádech během I. doby porodní.
  • Rektální vyšetřování.

Vstup do rubriky: Přirozený porod v porodnici

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist