Ahoj Gabi,
mám teď úplně husí kůži a slzy v očích (asi hormony fungují), že čekáte taky mimi. Přeju ti hlavně moc moc moc štěstíčka, ať je vše v pořádku a jste hlavně zdraví. Je to sice trošku náročnější, jak druhé těhotenství, tak dvě děti, ale když se pak přitulí, usmějí (Martínek zatím spíš omylem, ale i tak), stojí to za tu únavu a všechno je hned zase veselejší.
K tomu spaní, my to máme tak půl napůl. Adi už od půl roku spí více méně bez buzení, jen když se lehce probere, potřebuje rychle dudlík a pak spí hned dál. Ale jakmile není dudlík, tak je zle a řev a pak uspávání na hodinu. Takže sice spí vlastně hezky, ale musí být někdo u ní, jinak bychom se v noci uběhali a než bychom doběhli k ní do pokoje, tak by byla probuzená. Takže teď jsme oddělení, tatínek spí s Adi v pokoji a já s malým v ložnici. Zatím ho trápí prdíky, takže by budil Aďu. No uvidíme, jak se to vyřeší.
Tak se hlavně moc opatruj, užívej a jestli tě trápí počáteční nevolnosti, tak hlavně přežívej, je to nic moc, ještě s tou únavou z nevyspání…
