Ono je snažení a snažení.Vím co se říká,ale řeči plynou a voda teče.Já to neberu,že jsme se snažili,prostě jenom neberu prášky.Myslím,že teď s doktorkou uděláme hormonální profil a vyšetření,jestli já jsem v pohodě a budem takhle pokračovat dál.Neplánovat,nečekat,neměřit,nesledovat se.Prostě netlačit na pilu.A jak jsem říkala,jestli to má přijít,tak to příjde.Prostě nechci se hnát za snem a potom se zastavit a hledět co všechno mi uteklo a co jsem neviděla.Nechci se za ničím honit.Neříkám,že dítě nechci,ale asi ne za každou cenu.To se těžko popisuje,to se musí cítit.
Všechny nové snažilky.Poslouchejte své tělo,nikam nespěchejte a nechejte tomu volný průběh.Nedávejte si velké naděje a držte se nohama na zemi.Pokud se na něco moooc tešíte,o to víc ten případný pád na zem bolí.Nepřeju Vám tím nic zlého,ale realita a už taková a my ji žijem.A pokud se Vám povede a nebude se trápit tak dlouho jako některé z nás,tak držím palce a gratuluji.Příroda je mocná čarodějka a vše co uděláme proti ní,se nám vrátí.Fakt,mám to ověřené.