Ráďa má 13 kilo, výšku nevím, ale zkusím napravit a změřit. Jinak u nás taky bylo nadšení miminky, chtěl i nakukovat do kočárů, teď už to celkem opadlo, možná už něco tuší 😀 Bondi, asi už by se dalo zjistit, koho v bříšku mám, my se ale tentokrát necháme překvapit – dospěla jsem totiž do bodu, že je mi to upřímně úplně jedno, z čehož mám radost, tak si užijeme trochu legrace na porodním sále 😉 (ale tipuju kluka :p) K čůrání na stojáka – Ráďa to bohužel sem tam provozuje i do nočníku a to je pak ještě větší pohroma, když to stříká kolem z toho nočníku. Venku značka ideál, když je nahatej. Se staženýma gatěma to dělám tak, že si za něj stoupnu a kolenem mu ke konci, kdy proud slábne, tlačím pánev dopředu, přidržuju i pod paží, aby neztratil stabilitu. Fígl, na který došel Ráďa, že má gatě stažené jen těsně pod pinďu, takže vlastně nikde nepřečuhují dopředu, taky není špatný, ale už se mu nelíbí, chce mít gatě dole. No u nás je teď problém, že si chce pinďu držet sám, jenže ho kolikrát chytne až u konce, tak to teče všemi možnými i nemožnými směry… Chjo, no nenadělají ti chlapi s tím svým nádobíčkem až příliš? 😀 Jinak Leni, u nás taky není trpělivost s hledáním chytů a stupů, on prostě jde hlava nehlava, buď narazí na něco, o co se opře, nebo ne, ale systematicky to nezkoušíme…
