Ahoj holky,
jak se mate? Jeste tyden a pak uz budu vedet, jestli se to tenhle mesic povedlo. Nemuzu tomu ani verit, ale nechava me to najednou docela lhostejnou. Jasne, ze po tom touzim, ale uz na to zas tak nemyslim. Mozna ze uz je ta psychika tak vycerpana, ze uz stavkuje. Uz ani doma o tom moc nemluvime. Vcera me ale mile prekvapil manzel, ze se me sam od sebe zeptal, jestli si dobre pamatuje, ze bych to mela pristi tyden dostat. Prekvapilo me to, ale byla jsem rada, ze na to taky nekdy mysli. Vzdycky me sice podporoval, ale i tak jsem mela spis pocit, ze si tim musim projit a vyrovnat se s tim sama. Tak to bylo fakt mily.
Tak se zatim mejte a hodne nekdo nejake nove tema do placu, at se trosku rozptylime.
pa, pa
