Těhotenství, psychika a práce

Úvodní příspěvek tématu

Obrázek uživatele Administrátor BW
Administrátor BW
Těhotenství, psychika a práce

Ahoj, doufám, že i některá z Vás měla stejné problémy a snaží se je nějakým způsobem řešit. Bydlím skoro na samotě u řeky v chatové a rekreační oblasti. Kromě tří důchodcovských rodin jen já, přítel, jeho dvacetiletý syn a můj pětiletý. Přítel jezdí večer domů z práce a malý Kryštof je celý den ve školce. Teď jsem ve 26-tým týdnu těhotenství, konečně po pár potratech společné dítě. Samozřejmě rizikové, ale veškeré problémy už jsou zažehnány. Největším problémem byla dlouhá zima, všude jen sníh, žádní lidé a jen sama zavřená doma. Přítel mě nenechal ani umýt nádobí. Začaly těžké deprese, které vedly až k apatii. Přestala jsem vylézat z postele a mluvit. Naštěstí nastalo jaro, zmizel sníh a já se probudila!!! A začala jsem podnikat. Na Velionoce jsem si otevřela rychlé občerstvení, jsem mezi lidmi a ožívám. Pohyb mi neskutečně svědčí, takže můj váhový přírůstek se drží už dva měsíce na pěti kilech. Miminko úžasně prospívá a vztah s přítelem je naprosto úžasný. Hledám jen někoho, s kým bych probrala společný problém... pa P.

Nejnovější příspěvky

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Ahoj Verco pojd k nam do diskuze cerven najdes tam spoustu rad a nazaru.od kad jsi?ja mam termin 25.6 a jsou tam i mlade maminy.....

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Ahoj jsem 18ti letá těhulka mam rodit v červnu a mám strach ze to nazladnu mohly bys me neko podpořid dekuji

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Nic si ze své šéfové nedělej.Nejspíš Ti zívidí.Soustřeď se hlavně na miminko a na sebe.Nic neni důležitější než to maličké.Sama mám dvě dcery a když sem čekala první tak mi sice můj zaměstnavatel nedal nijak najevo že mu mé těhotenství vadí ale jakmile sem měla nastoupit na mateřskou tak mi mezi papíry pro účetní k podpisu přidal i výpověď.Byla sem hloupá neboť sem si je nepřečetla hlavně když jich byla slušná hromádka.Podepsala sem všechny a o tom že sem podepsala i výpověď sem zjistila až po měsíci.Nevadilo mi ani tak to že mi dal výpověď ale to jakým způsobem to udělal.Stejně bych se tam po mateřské nevrátila a tak si myslím že stačilo říct že mi nebude držet místo a mohli sme se domluvit jako normální dospělí lidé.Teď je mím dcerám 14 a 13 let a pokoušíme se s přítelem o miminko.Doufám že jestli se to povede tak mi nynější zaměstnavatel nebude dělat problémy.Myslím že ne neboť pracuji v převážně ženském kolektivu a za těch pár let co tam dělám už pár kolegiň šlo na mateřskou a bez problémů.Držím palečky Tobě i Tvému miminku.

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Dobrý den,
když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem strašlivou radost, ale i obavy z toho, co tomu řekne okolí. Bylo mi 22 let a poněkud jsem se vymykala dnešnímu trendu mít děti až kolem 30ti let. Těhotenství bylo chtěné a podařilo se mi otěhotnět skoro na první pokus. Byl to zázrak.
Akorát mi tento malý zázrak kazila skutečnost, že budu své těhotství muset oznámit v práci. Pracovala jsem v malém kolektivu, asi 10 lidí a samé ženy. Tudíž drby byly pomalu na denním pořádku. Nikdy jsem mezi ně moc nezapadla, protože jsem byla jiná. Drby a pomluvy mě nezajímají a oni si o mě myslely, že jsem namyšlená. Já jsem byla pouze nezkušená a stydlivá. Časem se ze mě stal, řekla bych, asertivní člověk. Tato práce mě to naučila. Stejně jsem se ale bála, co na mé těhotenství řeknou. Můj strach umocňovalo i to, že dvě kolegyně akorát na mateřskou dovolenou odešly a já budu za pár měsíců další, kdo odejde.
Nebylo to lehké. Když jsem svému šéfovi oznámila, že jsem těhotná, bylo na něm vidět, že je naštvaný. Dokonce to i řekl, že radost teda nemá. V tu chvíli to ale ze mě spadlo. Řekla jsem si, co je to asi za člověka. Musí přeci počítat s tím, že má zaměstnané samé ženy, které dříve nebo později na mateřskou dovolenou odejdou. Najednou už pro mě nebyl autorita, ale pouze zaměstnavatel, kterému dostojím své povinnosti a pak půjdu dál.
Tím to ale neskončilo. O mém těhotenství nepadlo už nikdy ani slovo. Jako kdyby se snažil mé rostoucí bříško ignorovat. Před otěhotněním jsem v práci trávila spoustu času, pracovala jsem hodně předčas a domů se dostala až pozdě večer. Jakmile jsem zjistila, že jsem těhotná, naordinovala jsem si více osobního klidu. Práce mi ale pochopitelně neubylo. Proto když jsem už opravdu nestíhala, šla jsem za svým šéfem a požádala o pomoc. Chodila k nám jedna paní, která pomáhala každému, kdo něco nestíhal, nebo měl práci navíc.. Mě tuto možnost ale odmítl. Řekl mi, že chce abych to udělala sama.
Přišlo mi, že se mu nechce hledat za mě náhradu. Za měsíc jsem měla odejít na mateřskou a pořád nikdo místo mě nebyl. Pak mi jednou přišli představit slečnu, které byla dva roky po vysoké škole, ale praxe žádná. Myslela jsem, že ji svou práci předám, upozorním ji na zvláštnosti, na které si má dát pozor. O zbytek, že se případně postará vedení. Mýlila jsem se. Slečna neuměla ani základy mé práce. ( pracovala jsem v účetní firmě) A tak tedy mě nezbylo nic jiného, než ji učit účetnictví tak, jak jsem se ho učila já na střední škole. Samozřejmě jsem byla blbá a nikomu jsem si nepostěžovala.
Každopádně na mateřskou jsem odešla 8 týdnů před termínem porodu. Řekla jsem si, že když oni mě nevyšli vstříc, tak proč já bych to dělala. (Na mateřskou se může odejít 6 týdnů před termínem porodu, nejdříve však 8 týdnů) Holčička se narodila o 3 týdny dříve, byla zdravá hodná a vynahrazuje mi všechno to, co jsem si musela v době těhotenství prožít.
Již dnes vím, že se do této firmy nevrátím. Byla jsem zde spokojená a naučili mě opravdu hodně, ale já se tam prostě nehodím. Nehledě na mou zkušenost. Najdu si jinou práci, případně začnu podnikat. Plánů a nápadů mám hodně. Vím jen, že si neumím představit do této firmy vstoupit znovu jako zaměstnanec.

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Tak co ženský, jak zvládáte práci??? Je to tři týdny zpátky, co jsem upadla a získala tím výron kotníku. To byla sranda, samozřejmě, že jsem běhala o holích v práci a když jem upadla podruhé, měla jsem sto chutí nastoupit na mateřskou. Ustála jsem to a pracuju dál. František prospívá a už se začínám otvírat. Hole jsem ohodila lítám zase jako čamrda. Do porodu pět týdnů, už se těším. Pak si najmu na 14 dní brigádníka a je všechno vyřešeno, zase zpět do pracovního procesu. Muž absolutně nechápe, kde se ve mě bere energie. Už jsem přibrala skoro osm kilo a je to peklo, jsem jak velrybky na souši.

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené