Kde končí zdraví a začíná nemoc?

Co je vlastně zdraví

Krásné definice charakterizují zdraví jako svobodu člověka být plně v přítomnosti, prožívat a naplňovat smysl svého života. Zdraví je stav prostý tělesného, duševního a sociálního utrpení. Tolik definice WHO (Světové organizace pro ochranu zdraví).

Položíme-li si pak otázku, kdo je tedy zdravý, musíme, jako ve všem v tomto světě, počítat s relativitou. Berme proto zdraví jako „zdravou schopnost“ přibližovat se co nejvíce k ideálu, zvládaní odchylek a výkyvů a návratů k rovnováze a harmonii v těle i psychice. A to při spojení s vlastním nitrem, naším centrem osobnosti, s porozuměním sobě i okolí a chápáním souvislostí s důvěrou, láskou, respektem k sobě i ke světu.

Co je to nemoc?

Můžeme vyjít z lingvistiky, jež nám přímo říká, že v něčem nad sebou a životem „nemáme moc“, jsme „bezmocní“.

A jako dříve zabíjel mor, zabíjejí nyní infarkty a cukrovka. Pokud přijmeme fakt, že naše tělo je „živé“ díky určité energii (kterou můžeme nazvat životní silou jako homeopaté nebo duší jako věřící), pak harmonické působení této energie vede ke zdraví. Vliv na tuto energii mají samozřejmě vnější podmínky (počasí, spánek, hlad, vztahy, práce), ale hlavně vnitřní vlivy, naladění našeho životního systému, emoce, pocity, nálady a naše postoje k tomuto naladění, za nimiž jsou hluboko uloženy vzorce, dle kterých jednáme (strach o přežití, smutek z opuštění, touha po moci aj.). Pokud tedy dojde k nerovnováze v systému duše-tělo, projeví se to.

„Blahodárné“ působení nemoci

Důležité je dívat se na nemoc jako na součást naší životní zkušenosti a na uzdravení jako na tvůrčí proces, ve kterém můžeme najít sebe sama a dokonce i získat pocit vnitřní síly a svobody. A příznaky, jež nás přitom provázejí, chápat jako přelaďování našeho systému, čištění těla i psychiky při zpracování problémů. S růstem našeho vědomí se léčíme z našich iluzí, strachů i bludných přesvědčení a příznaky „nemoci“ jsou na nejlepší cestě do ztracena.