ahojte, to je ale hnus to počasí. zima a prší. jsme zalezlí všichni doma. martin za pc, já za pc a malá v pokojíčku čučí na teletabuies, občas příjde se ukázat, dotáhne nějakou hrakču a pak jde zase zpátky 🙂
Leni, já dnes dělám také kuře na paprice, už jsem vypla tlakáč a čekám jen až se pustí pojistka. knedlík už je rozmražený a v 11 bude na stole.
dneska byla debilní noc. teda spíš probuzení. měla jsem krásný sen (že už se konečně kryštof vydal na tour) a do toho mi na hlavu spadla nálepka medi pú ze zdi a pak se tam nějak dostala mucha. nechápu, kudy, když máme konečně sítě v oknech. vrrrr. takže jsme od půl 7 vzůhru. jinak ted asi týden pocituji že se začínám vracet do své kondice se spánkem. fakt mě neprobudí celou noc vůbec nic. paráda. Evi, drž se a vůbec ti to nezávidím.
Ivanko, ono to cárání a všechno nebezpečí teprve příjde. první běh z kopečku. děti pak neumí chodit, fakt spíš pořád utíkají. pak schody nahoru a dolů. si představte že sousedům pod námi utíká malá na cestu, je asi o 4 měsíce starší, ale oni nemají ploty a dámičky si sedí v klídku v altánku u bazénu a děcko jim tam nahání auto a hledá rodiče. štěstí že jsme obec a víme ke komu ty děti patří. ale občas jedou i auta s naloženým dřevem a ti v našem kopečku (z lesa jedou doů) fakt neřeší 50 a ani by nezabrzdil. nakonec ta malá dostala výprask že utekla. jaj , v tu chvíli bych se vyliskala sebe a ne děcko. copak z toho má rozum že tam může a tam ne? já už jsem ráda, že vcelu poslechne na slovo stůj. jo malá rada. neučte děti na utíkej, utíkej a chytím tě. to mi dala radu nejedna maminka a zatím to fakt funguje. sice nechce ten náš malý čert chodit za ruku, ale jde vedle a neodbíhá, i když po hlavní cestě je mi tohle dost nepříjemné.
tak jdu zahustit majdu. at se provaří omáčka. hele holky, jak dlouho zavařujete mouku?,, mě kdysi dávno někdo řekl že min 20 min by se měla zavařit, žejinak v tom jsou rakovinotvorné látky. takže já to fakt dodržuji a míchám to dlouho
