Mě ten náš večerní „rituál“ přijde strašně legrační. Ale potěšil mě. Ještě donedávna jsme dávali mlíčko na klíně na sedačce v obýváku, jako když se dřív kojilo. Jenže mi ted z klína začla utíkat, nosit panenky, míši .. jako že jim mám dát napít a z celého krmení bylo prd. V židličce bych ji asi neudržela. Zkusila jsem právě, že jsem ji začla brát k posteli, udělat hají na polštář a dát mlíčko už v polotmě a klidu, kde nic neruší. Vlastně takto pijeme mlíčko ráno po probuzení. No, a ted po 14ti dnech si chodí na tu postel už lehnout sama :). Pak už ji jen přenesu do postýlky.
S prstáčkama mám podobné zkušenosti jako Mána, mám ruce okamžitě zmrzlé. Proto sháním rukávník :). Ale prstáčky na naše mrnata jsem neviděla. Ted máme nové rukavky, trochu silnější. Mají na zápěstí zdrhnutí gumou a za tím ještě pokračuje docela dlouhá část pod bundu. Jsou šikovné, že je Ella nesundá, ale zase jsou takové víc nemotorné, protože si v nich nedá sama do pusy ani dudu. Pozitivní je, že si s nima nesundá čepici. To je totiž náš neustálý boj.
