Ahoj,
tak jsme ten shon přežili a opět snad začneme nějak „normálně“ fungovat.
Byl to docela záhul, nejdřív objíždět všechny příbuzné a pak když byl čas, tak jsme pracovali na bytečku. Máme komplet hotový obývák s kuchyní (už jenom umýt okna, přidělat garnýže a sehnat záclony). Ale mělo to i jedno pozitivum, letos jsme se nějak extra nepřežírali. Svůj podíl na tom měla i střevní viroza, co nás postihla před vánocema a u mě teda vyvrcholila na štědrý den. Ale zvládli jsme to, přežila jsem i tchýni i když někdy mi to dalo hooodně práce. K večeři si napochodovala normálně v domácím (vytahaný legíny a trčko) i když my jsme se tu předtím házeli do „gala“, pak jsem dostala jako dárek igelitku s houbičkama na nádobí, jar, alobal a příbory, co vytáhla ze šuplíku a normálně se používali. Mezi řečí tede ještě prohlásila, že nám přispěje na novou pračku, ale bez tý uklízecí tašky bych se obešla. Její věta, že nic osobnějšího jí nenapadlo mě fakt dostala. Je vidět, že mě tu považuje jenom za kuchařku, uklízečku a služku všeobecně.
Hlavně, že Vojta si vše řádně užil, ze stromečku je nadšený ještě teď. To jsem zvědavá co bude dělat až ho budeme dávat pryč.
