Ahoj holky,
tak u nás zápas s dudlíkem dopadl podobně jako u Ivči, máme ho na noc. Přes den ho odevzdáváme měsíčkovi, aby se mu dobře spalo. A taky, večer když ho najde na polštáři, má obrovskou radost. Občas přes den kňourá, že chce půjčit od měsíčka, ale to jsem neústupná. Ale to vztekání se uklidnilo. Jako je to beran, má pořád svoji hlavu, ale už to nejsou vyloženě záchvaty vzteku a řevu. Prostě normální nenaladěné dítě, to se dá vydržet 😀
Gabi, gratuluju k úspěchu bez plenek. Přišlo to jako u nás, prostě jen Toby potřeboval svůj čas. U nás jsme hodně trénovali (ale až po chvíli, co chodila s jistotou na nočník tam, kde byl, venku měla pořád jistící plenku), že jsme se jí ptali, jestli ještě vydrží a hledala jsem kapesník na utření apod. a ona říkala vydržím vydržím a teď už fakt vím, žeáme nějakou chvíli najít vhodné místo. Na delší cesty do auta dávám ještě pro jistotu plenkové kalhotky od Huggies, ale i v autě zatím vždy vydržela, než se podařilo někde bezpečně zastavit. Dokonce už i v noci jsme byli tři týdny v suchu a teď zase týden musí spát s plenkou. Tak to nechávám a ono to snad taky přijde.
Adrianka už začala chodit do školky, zatím spíš na takové hlídání, aby si zvykla, ještě to není stálý kolektiv, ale podle toho jak maminky potřebujou. A Ivčo, žádný stres, když jsem tam nechávala Adri poprvé, málem se se mnou ani nerozloučila a jediný problém máme s odchodem, odmítá odejít, že si chce ještě hrát. Takže jednou jsem ji odnášela domů jak pytel brambor, gumové nožičky a odmítla jít i stát na stupátku u kočárku. Takže jednou rukou jsem tlačila kočár a druhou držela zmítající se Adri přes rameno. Musel na nás být opravdu pohled k pobavení.
Jinak válčíme tak tak všelijak, řečeno dětskou řečí 🙂 občas už si ti mí dva čertíci i chvilku hezky spolu hrají a pak do nich něco vjede a perou se, ječí na sebe, mlátí hlava nehlava…a musím teda říct, že často už je v tom Adri nevinně, Martínek už ji pěkně provokuje.
Mějte se všechny hezky a dudlíkům a nočníkům zdar! 😀 Zu
