Ahoj Štěpánko,
porod to je obří kapitola sama pro sebe. Jsem psycholog, takže to vidím z té „křehčí“ strany, zároveň jsem matka, která v souvislosti s porodem myslí nejdřív na dítě a poté až na vlastní komfort a také věřím, že to, co nám zdravotnictví přináší je ohromný dar oproti tomu, co mají k dispozici ženy jinde na světě nebo ženy před cca např 100lety. Můj porod dopadl úplně jinak než jsem chtěla a než jsem čekala. Ráda ti svůj porodní příběh řeknu, neboj není to žádný nervák ;o) Z medicínského hlediska byl hladký bez komplikací. Z toho psychologického to už bylo no … blbě…. Pokud chceš napiš mi na jana.and@centrum.cz, do diskuse o tom psát nechci, je to pro mě hodně intimní téma.
V krátkosti si upřímně myslím, že je jedno jestli rodíš císařem nebo přirozeně pokud se jedná o zdraví dětí. Samozřejmě, že fyziologický porod je lepší ze vše stran, ale ne za každou cenu!!!
Pak je dle mého důležité si uvědomit jednu věc: porod a doba strávená v porodnici trvá hodiny, dny možná i týdny, ale to vše je směšně krátký čas ve srovnání s tím, že dítě svou matku bude potřebovat po celý její život! Bonding a tyhle záležitosti jsou nesmírně důležité, ale ztrácí svůj význam, pokud se matka později k dítěti chová odmítavě, hrubě, nespravedlivě atd atd. Dítě potřebuje bezpodmínečnou lásku, pochopení a respekt v každém věku- at jsou mu 3hodiny, 15let nebo 40. však i ty píšeš jak moc je pro tebe maminka i ted důležitá.
Láskou a něžnou péčí nemůžeme dítě rozmazlit. Rozmazlenci vznikají jinak.
Jana