Nazdárek,
jo jo dárky už jsou doma a 4druhy cukroví už se „odležuje“ 🙂 Nechci nikoho nakrknout, pokud nedělá či nestíhá, ale to víte, když je jedno dítě na školce v přírodě tak se to musí využít a zdobení perníčků se pak Viky zhostila s vervou, tak máme velmi netradiční a extravagantní perníčky 🙂
Kačko, naprosto chápu tvoje obavy, kdyby jsi věděla kolikrát sem to obrečela, že co to té Viky děláme, je tak malá a nezaslouží si být odstrčená. Mám pocit že děti budeme mít stejně daleko od sebe (2r5m) a vůbec nebyl problém. Měli jsme ten domácí ultrazvuk nebo jak se to jmenuje a poslouchali jsme srdíčko, to Viky chtěla i dlouho po porodu, tak poslouchala svoje 🙂 Připravovali jsme jí na sourozence a bylo to moc krásný, když jsme přijeli z porodnice domů a ona jí do postálky začala nosit všechny svoje plyšáčky. V tomto duchu se to nese do dneška. Jsou parťačky, nenechají se ve štychu, když dostane jedna na zadek tak druhá jí tiší a mazlí. Myslím, že když děti vidí, že jsou milovány není třeba se bát…. Jo a to jak během pár dnů ti starší vyrostou, je neuvěřitelné. Já Viky viděla až když si pro nás s tatínkem jeli (5dnů) a koukala jsem jak vrána, ty obrovské oči, z miminka bylo rázem velké dítě. Ohromný rozdíl. Neboj to prostě bude fajn. A břicho, na mě to bylo vidět už ve 12tt, takže nějaké tajení fakt nešlo. Před porodem jsem byla gigantická slonice. Prostě podruhý je to větší,náročnější a vůbec…..Tak hodně síly
