No holky, já s tou výchovou, jako malá jsem dostávala dost, ani jsem nezlobila a dostala jsem třeba i tou plácačkou na koberce, nebo vařečkou na praní, pásek a nebo dokonce uhelka, takže tohle moc neuznávám… mám zatím představu, že řeknu jednou, dvakrát a po třetí, když se nic dít nebude, tak plesk, jakýpak copak… jestli jsou nevychovaní ostatní děcka, tak ať jsu, moje slušný bude Mám to hezké představy, že!? 😀
U nás v baráku je ženská. Má dvě holky. Ta starší, ta tě pozdraví 20x denně, až to leze krkem, ale aspoň to, ta menší, ta je malá, že ani neví, že někdo projde, když třeba líže zmrzlinu, tak mi je jedno a ta ženská na ní řve, že neumí pozdravit… a ta máma jejich neumí zabučet normálně… pokaždý řekne „dobrej“ no bych kvetla, tak jsme jí tak začli zdravit taky a asi se jí to nelíbí, protože jí občas ujede už i „dobrý den“ 😀
Ono je to všude, nezáleží kde zrovna bydlíš, ta pakáž je všude 🙁 Samozřejmě, že se bojím, co s Melounek bude, když to uvidí, ale doufám, že okouká to, co bude mít hlavně doma… od mala na tom záleží, v čem vyrůstá… a nejen naše generace má strach, i naši rodiče se určitě báli *-)
U nás ve městě je to snad samý feťák, samá tráva a opilci +o(
No, sladké mám ráda, ale když si dám na lačno něco sladkého, tak se mi chce +o( +o( +o( 🙁
