Co se týče sourozenecké rivality, myslím, že nejvíc záleží na přístupu rodičů, že se tomu dá předcházet. My máme rozdíl 2 roky (přesně na den :)), ale už během těhotenství jsme prvorozeného vedli k tomu, aby vnímal sestřičku jako rovnoprávného člena rodiny. Lidi se nás ptají, jak to Jáchym („chudák“) snáší, že už není středem pozornosti? Odpovídám, že jím nikdy nebyl. Snažíme se ho zapojit do péče o miminko (většinou, když ho poprosím, mi podá plenku nebo vyleje nočník), u holčiček to může být ještě jednodušší, mohou brát mimi jako panenku. Někdy, když zrovna kojím nebo mám Justýnu v náruči, přijde a provokuje plácáním nebo po mě chce, abych ji položila a šla si s ním hrát. Plácání se snažím zamezit, ale co to jde, snažím se věnovat především jemu, mimino potřebuje tělesnou blízkost, ale pozornost zatím ne. A tak bývá v šátku, když si hrajeme nebo společně vaříme či uklízíme.
Občasný projev žárlivosti je asi i zdravý, jistě je lepší tyto emoce nepopírat, ale přiznat a místo „vždyť máš přece sestřičku rád“ říci „asi tě štve, že ji teď musím přebalovat a ty musíš počkat, než si zase budeme hrát“. Rozhodně je třeba dávat pozor, abychom ji uměle neživili. Měli jsme na návštěvě rodiče a ti říkali Jáchymovi „Justýnka je hodná holčička, pěkně se vyčurala do nočníčku, a ty jsi škaredý chlapeček, protože ses na něj ani neposadil“. Taková srovnávání nejsou předpokladem toho, aby se sourozenci měli rádi, že jo. Navíc Jáchym nemůže za to, že jsme bezplenkovou metodu „objevili“ až teď, naopak mu svým způsobem vděčíme za to, že jsme se do ní pustili.
Když jsme zjistili, jak je těžké odnaučit plínkám dvouleté dítě, zkoušíme to teď jinak, navíc Justýnka si o to sama říkala tím, že se vždy vyčurala, když jsme ji rozbalili, zjistili jsme, že děti mají schopnost takové hygieny vrozenou, ale zabalováním v civilizovaných zemích se jí odnaučí a pak se jí musí velmi složitě znovu učit. Skutečně za jeden den počůrá jen 1-3 plenky, a 5- a víckrát se vyčůrá do nočníku, ani s tím není práce navíc, prostě ji pokaždé, kdy bych ji normálně přebalovala, podržím v klubíčku nad nočníkem, no je to v Evropě zamořené plenkama hotový zázrak :)).
K těm klilům, já přibrala dohromady 23 (jídlem jsem eliminovala zvracení) a 11 mi zatím stále ještě přebývá, ale jak teď nemám moc čas se pořádně najíst, jde to pomalu ale jistě dolů, a počkej na jaře, až budeme pobíhat po venku… :o)).
