Rizoto bych si udělat mohla, ale rýže můžu na gramáž ještě míň než brambor, protože je v ní víc sacharidů (2x tolik), takže by to moc nepořešilo :S S těmi rybami to byla spíš náhoda, protože jsou rychle připravené, tak když jsem přijela z kurzu FJ nebo od doktora, tak to bylo rychle hotové, za pár minut, kuřecí prsa bych musela dělat déle. Ale musím najet na výživnější maso – hovězí, vepřové, kuřecí, všechna tahle masa mám ráda, jen je problém je připravit rychle, když jsem třeba celé dopo pryč a navíc musím jíst po 3 hodinách. Musela bych si to připravit už večer, nic jiného mi ale nezbyde. Co to je banán a hroznové víno??? 🙂 Banánu můžu ke svačině jen půlku menšího a aby mě to zasytilo, tak bych potřebovala aspoň dva velké. A hroznové víno má v sobě tolik cukru, že jsem ho od zjištění cukrovky neměla ani jednou 🙁
Ta omeleta ze 4 vajec, šunky a sýra mě k obědu pěkně zasytila. Měla jsem k tomu 1,5 krajíčku chleba (podle povolené gramáže). Sladké po porodu můžu, dietní sestra mi řekla, že si ho můžu dát hned po porodu, ale co jsem četla, tak se ten metabolismus cukrů srovnává pomaleji, tak to neznamená, že bych hned mohla spořádat na posezení třeba celou bábovku.
Já jsem vždycky snídala hodně, klidně dva krajíce chleba, teď můžu jen jeden a na to že živím dva lidi je to fakt málo. Ke dnešku mám nahoře 8 kilo (dnes ráno to bylo 7,8 kg) a protože mi zbývá necelých 6 týdnů, tak docela pochybuji, že bych mohla 3-4 kila nabrat. Zatím jen hubnu 🙁 To jsem fakt zvědavá, s jakou váhou půjdu z porodnice.
Připadám si, že žiju jen od jídla k jídlu a těším se, až si budu moc zase něco dát, abych zahnala hlad. A největší opruz je to, že se navíc po jídle musím hýbat, aby se cukry trávili. Hlavně po večeři už nemám fakt na nic sílu. Aspoň že jsem si tu mohla vyplakat srdíčko. Manžel se mnou soucítí, ale pomoci mi nemůže.
