no s tou výchovou nevím, mě se totiž zdá, že dnešní děti bývaj mnohdy „hrozní“, vím, že je to možná u mě takový špatný signál, že snad nemám dobrý vztah k dětem, fakt nevím, ale jedno vím jistě, že se budu řídit svým instinktem a ne nějakou uvedomělou knihou, ono někdy mnoho knih škodí. Spíš chci výchovu nechat na manželovi, protože nějak cítím, že k tomu má větší vlohy, což bych mu samozřejmě nikdy nepřiznala. Ono se říká, že tzv. volnou výchovou vychováme OSOBNOST, ale zrovna v mém případě to tak není. Já jsem měla dost volnou výchovu, fakt žádné hranice a tak, pozitivní na tom je, že jsem dost svobodomyslná vůči ostatním, ale sama se sebou si nevím moc rady, nejsem moc zásaditá a nevím si mnohdy v životě rady a naopak manžel byl vychováván dost na mě ostře, měl silné hranice, a ty od malička respektoval, a výsledek je ten, že je dost silný, žádnéj průser ho nerozhodí a je takovej vyklidněnej a docela úspěšnej, i když měl pak v pubertě dost problémy s rodičema. To já jsem nikdy díky svobodě s rodiči problém neměla, a někdy jsem si i připadala, že o mě spíš nemají zájem, když mi nedávají hranice. Takže já myslím, že já budu ta, co je nechá vše dělat a budu jenom řvát, že není uklizeno, ale ty důležitý věci nechám na manželovi. No a samozřejmě JÁ budu mít určitě hodné děti a nebudu to muset řešit, MĚ se samozřejmě nemůže stát mít takové děti, co řvou u regálů, že.
Jinak je mi už líp, teploty 37,5, tak snad to bude lepší a lepší, i když tedy na pozitivních myšlenkách to tedy moc nepřidá, ale řídím se jednou otřepanou věcí, že když to má být dobré, tak to prostě dobré bude. Tudíž, když se nějaká zdravá spermijka spojí s naprosto zdravím vajíčkem, tak je prostě žádná chřipajzna nezlomí. Takže snažení o zdárné mimi ZDAR 😀
