Anette to jsi napsala hezky, ono s dvěma děckama to zvládneš mnohem líp než s tím prvním, protože Tě jen tak nic už nezaskočí.
To já když přišla s porodnice s Krisem, tak hned druhý den ráno se k nám někdo hnal, já v pyžamu, malej pokaděnej přes celí záda a za dveřma sestřička s dětského, aby na malého koukla a moje první slova byla, chvilku vydržte celej se nám posral… Pak mi to došlo, ale myslím, že jsou doktoři a sestry zvyklí… Pak už to bylo v pohodě, jen první velká kolika, mně málem odrovnala, když tchýně po 15 hodinách něco kolem půlnoci k nám přišla, aby malému ulevila. pak vytuhnul on i já… Nikdy jsem neusnula tvrdě a vždy byla schopná vstát, a nikdy jsem nebrala děti do postele jen ráno na pomazlení
No nic jdu chvilku spát:D
