Ahoj!
Leni, no pokroky… 🙂 Kačka si stoupá, vždycky jí podám ruce, ona jde na kolínka a pak na nožky, opře se a stojí. Ale radši jsem když leze. Po kolínkách umí, ale plazolezení je rychlejší, tak ho upřednostňuje. Jinak je to ale těžká pohodářka a lenoch 😀 to má po mě… Miluje tátu, když ráno vstaneme, hledá ho a pak smutně kouká, když tam není. Je mi jí vždycky líto, ale musí si zvykat, holka. Zato když je táta doma! To je malá samej úsměv, piští, běhá za ním, furt mu visí na noze 😀
Je to krásný je sledovat, jak se zbožňujou. Mám z toho radost, nevěřila jsem, že jí bude až tak milovat, nebo spíš to dávat tak moc najevo. No a Kačenka mu to oplácí!:)
Ty hory musely být fantastický! Zrovna u oběda jsme se bavili, že se těšíme až si uděláme Vánoce na horách. Letos ani příští rok to asi nebude, ale ten další už určitě! A malá už bude natolik velká, aby si to užila s náma! Moc se těším!
Dávají Ať žijí duchové, můj oblíbený film, i Kačence se líbí, je tam spousta dětí
Raduš, ještě jsme se nesešly… myslím že Katuš má teď asi jiný starosti a po Lily se taky slehla zem…
Teď mi volala známá, co čeká dvojčátka, že se na nás jede ještě s jednou holčinou podívat, takže nečekaná návštěva. Jdu něco upéct! Pa a krásný víkend!
