Ahoj holky,
Lily, zánět močového měchýře jsme měla chronický, rok v kuse, fakt hnus +o( Zkoušela jsem všechno, ale moc se mi osvědčily brusinky, brala jsem ty nejsilnější 500 mg od Swiss, když jsem měla zánět, brala jsem jich i šest denně, 3x denně 2 tablety, teď beru jako prevenci jednu denně pořád , kojení to neovlivňuje, taky kojím. Antibiotika jsem nebrala, já všechny zvracím 🙁 , ale ty brusinky mi stačily i na fakt silný zánět, kdy jsem čůrala v podstatě jen krev (myslela jsem si, že je to menstruace, když jsem to poprvé viděla).
Holky, monitor dechu jsem malé nechala až snad do roka a čtvrt, pak jsem ho zapínala vždy, když byla nastydlá, kdyby se jí v noci špatně dýchalo, aby mě monitor vzbudil a já jí odsála rýmu.
Teď už ho má Danielka.
Teuško, jste super rozvětvená rodina 😀 Taky bych chtěla hodně dětí, ještě alespoň jedno, ale manžel se nějak netváří 🙁 Do toho druhého určitě jděte, mě říkal doktor, že když to vyjde jednou, tělo je ochotnější přijmout další embryo a donosit ho, protože už to zná Moc bych Ti to přála.
Radushko, já už mám nějaké vánoční dárky nakoupené, v Pompu měli slevy, nakupovala jsem přes net. Ale všechny dárky mám pro Danielu 🙁 Jsem hrozná a stydím se, ale pro tu starší mám vymyšlenou jen tabuli na kreslení (ještě musím vymyslet takovou, na kterou se čmárá něčím snadno odstranitelným a vypratelným), taky bych pro ni chtěla Duplo a další knížky o Mašince Tomášovi, ale ty podědí po dětech švagrové. Asi jí dokoupím jen nějaká Duplo zvířátka, je toho teď tolik.
No, musím to vymyslet nějak spravedlivě. Zatím mi to moc nejde :$ Daniele jsme koupila nové povlečení, ale musím jí do toho koupit peřinky, ty mají v sadě s dalším povlečením, takže ve finále bude mít nové troje povlečení a peřinky. A to je v podstatě nepotřebuje, protože to staré je dobré, má jen žmolky :$ A tak je to se vším 🙁 Jasně, že nějaké povlečení koupím i té starší, ale mám pocit, že tu mladší víc rozmazluju, je mi podobná, vidím se v ní. I kamarádky mě na to upozornily. Ta starší je celá manžel, miluju jí, ale od té doby, co máme Danielu, jsem na ni přísnější. Hodně zlobí, daleko víc než dřív, taky žárlí a občas Daniele ubližuje, nevím, jestli schválně nebo nechtěně. Snažím se jí vysvětlit, že je pořád moje holčička a můj miláček, ale zároveň ji víc trestám a víc na ni ječím, protože si to vážně zaslouží 🙁
Nakoupila jsem si hromadu knih o výchově a po nocích je čtu, ale mám z toho hlavu jako pátrací balón 🙁
