Motejlka – já si to necham říct pokaždý… nemam ráda překvapení… stejně bych se podvědomě na něco těšila… Je to hrozně zvláštní to kopání… opravdu jedinečnej pocit… S těma příbuznýma tě úplně chápu, taky vždycky skřípu zubama… 😀
Radushka – sou to dveře! já sem tak dobrá! 😀 <:o) 😛 Já bych si taky vybrala tyhle dveře, mléčný sklo s hliníkem žeru! Já bych ráda do Ikey tenhle týden. Chtěla bych si za tu poukázku z práce koupit všechny kraviny, na který sem měla zákaz a udělat si pořádnou radost.. Pro kuličky musim taky, už došly… Omrknu ty vlaječky a dam vědět.. 😀 😀 😀
Já bych teď docela spala, ale budíme se s přítelem kvůli nočním můrám… Nějak to na nás všechno dolehlo… Je to divný, obvykle spim jak dřevo, nic se mi nezdá… Snad to přejde… Všechno je to o strachu o ty, který máme rádi nejvíc (malej, psi, partner 😀 )…
Ivko – já s tebou úplně souhlasim, taky bysme postižený mimi nedonosili. Na to nemáme. A nestydíme se to přiznat. A i kdyby sme se stokrát rozhodli, že jo, tak na to nejsou prachy… žádná podpora. Byl by to děs.
Marmlo, to je super, lepší je se budit se smíchem… 😀
