Holky, je to jak píše Radushka, každá žena je jiná. Mám kamarádku, která vždycky chtěla tři děti, první porod měla příšernej, nejdřív pořád nic nic, spoustu hodin bolestí, a pak se jí narodila dcerka na jednu kontrakci, jenže pořádnou. Roztrhla se opravdu až ke konečníku, průšvih jako vrata, obrovské šití, tři měsíce nemohla na velkou, pět měsíců si pořádně nesedla, v porodnici byla kvůli tomu dýl, nedávali jí skoro nic jíst, jen pít, aby stehy vydržely a aby to vydržela ona a nemusela na velkou. A když jsem se jí ptala, jestli bude chtít ještě alespoň jedno dítě, že prý jasně, za dva roky rodila znovu, trvalo to 20 hodin, příšerné bolesti, už se tolik nepotrhala, ale stejně to byla dost hrůza. Doktoři kroutili hlavou, že u druhého porodu by čekali lepší průběh. Nedávno u nás byla, tak se ptám, jestli do toho půjde potřetí a ona, že už ne, že špatně snáší těhotenství. Že je jí v prvním trimestru blbě a může jíst jen rohlíky, a to jí štve. Ptala jsem se, jestli by jí nevadilo znovu rodit, prý ne, že to není žádná hrůza 😀 😀 😀 Já jsem teď blila jako Alík skoro čtyři měsíce, jíst jsem nemohla vůbec nic, nemohla jsem ani pít, lezla jsem po zdi, ale nedoradilo mě to. Zato kdyby ten můj první porod vypadal jako ten její, je malá jedináček. To bych fakt nedala.
Já bych ten přirozený porod chtěla zkusit, připadá mi hloupý, že mám skoro dvouletou dceru a nevím, jak vypadá kontrakce. Měla jsem pak deprese, měla jsem pocit, že si ji nezasloužím, když jsem ji neporodila. Ale to bylo tím, že jsem do poslední chvíle počítala s přirozeným porodem a o tom císaři vůbec neuvažovala. Neměla jsem čas se na to připravit. Císaře mi naplánovali ze dne na den a i když jsem se otvírala, nic jsem necítila. Taky si myslím, že to musí být prima pocit, říct si, že i když to byla hrůza, dokázala jsem to 🙂 No, asi jsem praštěná :$
A k tomu naříkání u porodu, já jsem celou porodnici varovala i poprvé, že budu nadávat a vřeštět a že doufám, že ty dveře od porodních pokojů jsou zvukotěsné :$ To sice, jak jsem zjistila později, nejsou, ale ujistili mě, že jsou zvyklí. Byl tam hodně mladý personál, tak byli chápaví a ještě nebyli lhostejní o otupělí. Jen doufám, že jim tam ten personál vydržel
