Katuš ty vždycky napíšeš něco, co máme strašlivě společné. Ale v tomhle už jsme poučení a jednu věc za žádnou!!!! cenu neděláme. ŽÁDNÉ DŮLEŽITÉ debaty před spaním, nebo vůbec na noc. Žádné hádky, a hlavně ne výčitky. Se vším počkat na druhý den – a ono to pak i člověk vidí trošku jinak. My měli takové období, fuj už o tom ani nechci mluvit. Taky jsem brečela do polštáře a chlap si usnul. Řekla jsem si tehdy dost, přečetla pár knížek, hodně věcí pochopila – co dělám zle já, co on, teď už mě nevytočí:D 🙂 . A může se i snažit. Myslím na tebe, ať už je to vše dobré a hlavně – ty hormony ať se ustálí, co:) ? Já taky trpěla jak pes, když už jsem nemohla z domu, člověk je mezi zdma, bez kontaktů, je to na hlavu. Ale už to za chviličku bude ok, opravdu myslím že brzo Sofíka uvidíte:D 🙂 ! A život pak bude krásnější, bohatší, smysluplnější.
