Milá Petro,
děkuji, že jsi mě uklidnila. Kočárek už mám nejspíš vybraný, moc jsem se s tím nepárala, v rychlosti projela internet, dala schválit manželovi a ještě se chystám omrknout ho v nějakém obchodě „naživo“. Bude to krásný černobílý „válečník“. Na obhlídku dětských věcí vyrážím zítra se švagrovou. Už se moc těším, protože když jdu s manželem, tak ho to moc nebaví a já na to nemám ten správný klid. Velká ultrazvuková kontrola nám dopadla v pořádku, miminku nic nechybí, jenom mám nízko položenou placentu. Doufám, že se to ještě srovná a nebudu muset nakonec ležet. Jinak mám pocit, že jestli holčičky berou maminkou krásu, tak chlapečkové jim asi ubírají rozum. Poslední dobou není den, kdy bych na něco nezapomněla, jsem roztržitá, a pak si připadám jako blb 🙂 Naštěstí okolí má pro mě dost pochopení a taky se mi zdá, že jak mi povylezlo bříško, všichni se na mě víc smějou a mají mě radši.
Co se týče kopání a šťouchání, občas jsou to taky pěkné vlny. Pokud jima malej vyjadřuje radost, pak miluje Depešáky, jídlo, koupání a spánek. Taky už mě jednou ráno vzbudil na snídani v obvyklou dobu, když jsem si o hodinku přispala 🙂 Dokonce už jednou kopnul i tatínka a švagrová mi říká „prokopnutý Micus“.
Petro, mějte se krásně, budu se těšit na další zprávy.
Katka
