Milá Petro, Váš zážitek z bazénu mě jenom utvrdil, že v dnešní době moc tolerance a zájmu neexistuje. :S Já velmi nerada jezdím MHD, bydlím na vesnici, kde autobus jezdí jednou za hodinu a je vždy plná zastávka. O tom, že by mě někdo pustil sednout ani nesním, natož aby při vstupu brali ohled na to, že před sebou tlačím balón 🙂 Minule mě jeden děda vyloženě namáčkl na dveře a ještě mi skoro vynadal, bylo mi z toho do breku :'( Ale existují i hodní lidé, to ano, ale já na ně moc nenarážím. Co se týče pohybů miminka, tak to mám hodně podobný. Moje holčička mě zlobí už v bříšku, protože když se rozhodne, že se nebude hýbat a bude spát, tak prostě spí a já se tu můžu stavět na hlavu a nic, takže už strachu o ni už bylo tolikrát, že by na to prsty na ruce nestačili. Pořídila jsem si na to takový přístoj, kterým slyším srdíčko, takže když mi přijde, že se nehýbe delší dobu a nechce se pohnout, tak si najdu srdíčko a jsem klidnější. Doufám, že ji to spaní zůstane i po porodu. Mějte se pěkně, každý čtvrtek se těším na Váš další příspěvek!
