První porod byl na kleště, takže mě nastřihli nadvakrát, ale jsem ráda, protože dcera už měla špatné ozvy…šití bylo celkově pod narkozou, protože jsem byla hodně potrhaná i vevnitř, včetně čípku atd….to jsem se dozvěděla až u mojí dr po šestinedělí, říkala, že určitě rok to bude citlivé a měla pravdu…a to nejsem žádná trasořitka…:-) No a druhý porod byl ukázkový jako z knížky pro nastávající maminky. V noci v 11 hodin mi praskla voda, tak jsem se sprchla a vyrazili jsme do porodnice. Po vyšetření lékařem mě odvedli rovnou na sál, pár kontrakcí jsem ještě prodýchala a 0:45 byl malý na světě. Takový rychlý a pohodový porod bych přála všem maminkám. Teď mě čeká třetí a manžel si ze mě dělá srandu, že mě odrodí v autě, že to do porodky ani nestihnem….kdoví, může to být zase pohoda, ale taky nemusí a třeba mě čeká ten nejhorší porod…proto nad tím nepřemýšlím, protože to nemá cenu, stejně to bude jinak….nejdůležitější je ten malý a zdravý uzlíček štěstí, při kterém potom na všechny strasti maminka zapomene….copak bych do toho šla potřetí (a plánovaně), kdyby se to nedalo přežít?
